18. kapitola – Stíny změn

4. srpna 2013 v 14:16 | Adria Morgan Night |  Plameny voidu (Void Flames)

18. kapitola - Stíny změn

Moje instinkty reagovaly jako první. Chtěla jsem se vrhnout před Lissu, ale v tu chvíli mě Dimitrij strčil za sebe a sám se rozhodl bránit Lissu. Cítila jsem Lissin strach, když se Strigojka konečně pohnula. Stále držela iluzi. Jen ta iluze dokázala udržet lidi i Strigoje v naší blízkosti v šoku, což nás aspoň na následující chvíli mohlo udržet při životě.
"Jak se opovažuješ," procedila rusovlasá Strigojka skrze zuby.
Viděla jsem, jak Abbigaile vystartovala po Lisse. Dimitrij už se chystal útok odrazit, ale v tu chvíli Lissa proklouzla kolem něj a postavila se před něj. Chtěla jsem ji zastavit, ale v tom jsem ucítila prudkou vlnu éteru. Abbigaile zastavila neviditelná zeď. Což ujasnilo Strigojům, kdo je kdo, protože Lissa stáhla iluzi. Ucítila jsem další o něco větší vlnu éteru a Abbigaile odlítla stranou.
"Do výtahu! Hned!" křikla Lissa. Měla pevně stisknuté zuby a snažila se udržet Abbigaile i ostatní lidi a Strigoje mimo hru. "Už je dlouho neudržím."
Díky poutu jsem věděla, že to udrží nanejvýš několik sekund. Proto jsem rychle strčila Jill do výtahu. Taša i Eddie mě ihned poslechli. Adrian po zaváhání taky vlezl dovnitř, ale Dimitrij stejně jako já se nepohnul od Lissy.
"Liss," promluvila jsem k ní opatrně.
Začala couvat do výtahu. Nechala jsem ji, aby mě postrčila dovnitř a ucítila jsem, jak éter povolil a Lissa se začala postupně hroutit. "Dimitriji!" vykřikla jsem. Dimitrij rychle vklouzl do výtahu.
Abbigaile se vzpamatovala a téměř ihned vyskočila na nohy. Vrhla se po nás.
"Adriane!" vykřikla Taša.
Adrian stál u panelu a snažil se zavřít dveře, když ho odstrčil Christian a rychle zmáčkl tři tlačítka. Dveře se zavřely jen těsně před tím, než jsme ucítili náraz na výtahové dveře.
"Sakra!" vyhrkla jsem. "Dokážeš nás dostat nahoru?" pohlédla jsem na Christiana.
Christian naťukal další sérii číslic, ale výtah se nepohnul. Jen se ozval další náraz do výtahových dveří a kvílivý zvuk, o kterém jsem usoudila, že se jedná o Abbigailiny nehty.
"Odřízli nás," zavrčel Christian. "Je změněná kombinace pro poslední patro."
Další rána, ale tentokrát byla něčím jiná. Byla jsem si jistá, že to už nebyla Abbigaile, ale její Strigojové. Ránu následovala další a já zaslechla zvuk ohýbající slitiny.
"Ty dveře to dlouho nevydrží," konstatoval Eddie.
"Jsou z titanu a jsou dvojté. Při nejlepším máme pět minut," zhodnotil to Christian.
"V tom případě uhni," odstrčil ho Adrian. "Sageová?" pronesl nahlas a dotkl se sluchátka v uchu. "Nechci ti skákat do přednášky o mé nezodpovědnosti, ale na to teď není čas. Potřebujem se odsud dostat, protože pokud sis nevšimla, klepou nám tu na dveře Strigojové."
"Jsi v pořádku," zeptala jsem se Lissy.
Nechala Tašu, aby ji podepřela. Cítila jsem její slabost. Měla jsem ale především strach o to, aby neudělala něco hloupého až se k nám Strigojové dostanou.
"Budu v pořádku," vysoukala ze sebe.
Adrian zatím dál pokračoval v rozhovoru se Sydney nad rozmontovaným panelem. Ani jsem nepostřehla, kdy ho stihl otevřít, protože jsem stále sledovala Lissu a dveře výtahu.
Ozval se příšerný zvuk, který ohlašoval praskání kovu.
"Vidíš tu snad nějaký zelený kabel?" vyštěkl Adrian vztekle. "Jsou tu jen bílý, červený, modrý, měděný a stříbrný dráty. Zelený, ne!"
Neslyšela jsem, co mu Sydney říká, ale ať už říkala cokoliv, obdivovala jsem její trpělivost.
"Jo, je stále namontovaný na ten modrý kabel," souhlasil Adrian. "To mi říkáš až teď!" vyštěkl vzápětí, když už se ozval až moc děsivý zvuk a náraz už do našich výtahových dveří. "Tak dělej! Máte někde dvě sponky?" ohlédl se po mně a Jill.
Natáhla jsem se k Lisse a vytáhla jí z vlasů dvě sponky. Podala jsem je Adrianovi a sledovala, co dělá. Poznala jsem, že mu Sydney něco vysvětluje. Smontoval dohromady dva kabely a vrátil panel s tlačítky zpátky. V tu samou chvíli se ozval další zvuk drcení kovu, jak Strigojové už kompletně zlikvidovali vnější dveře do výtahové šachty.
"Adriane, nechci vás honit, ale..." nadechla jsem se.
"Už to skoro mám," zamumlal. Sponkami otočil zámkem na panelu. "Sageová?"
Rychle naťukal kombinaci a výtah se rozjel.
"Už to bude v pořádku?" zeptala se Jill nejistě.
"Sageová, je čas na druhou část plánu. Sejdeme se na místě, končím," ohlásil Adrian a vypnul sluchátko, akorát ve chvíli, kdy výtah zastavil.
Dveře se otevřely a my se rychle dali do pohybu. Ani nevím odkud, ale Dimitrij vytáhl pistoli a několikrát vystřelil do výtahového panelu a tázavě se zadíval na Adriana.
"To by mělo stačit," pokrčil Adrian rameny a nastoupil do druhého výtahu.
Postrčila jsem Jill směrem ke dveřím a poté počkala, až nastoupí i Lissa a ostatní. Jediný koho jsem nechala jít až po mně, byl Dimitrij, který se stále nejistě rozhlížel a analyzoval potencionální nebezpečí.
"Tašo, máš to?" pohlédl Adrian na Tašu.
"Jistě," vyhrkla Taša, jako by zapoměla, že by měla něco udělat. "Tady," podala mu malý hranatý předmět.
"Co je to?" zeptala jsem se nechápavě.
"C-4," vysvětlil Dimitrij, zatímco se výtah rozjel.
"Proč jste ji nepoužili už na ten předchozí výtah? Na ten by byla užitečnější," nadávala jsem.
"Protože Strigojové jsou v šachtě, takže by jim výbuch výtahové kabiny jen otevřel cestu k nám. A zbylá C-4 právě vybuchuje dole. Abe jí nedokázal, tak narychlo sehnat dost, takže jsme dole rozmístili jen neškodné množství, ale mělo by nám to dát čas," vysvětlila Taša.
"Sageová ji právě odpaluje," zadíval se Adrian rychle na hodinky, když připravil zbývající C-4 a začal spouštět časovač.
"Že mě to už ani nepřekvapuje," povzdychla jsem si.
"Jak dlouho jim bude trvat zprovoznit ten výtah?" otočila se Lissa na Christiana.
"Můžou ho spustit dálkově přes počítač, ale zpomalí je to, pokud se Strigojové za námi snažili vyšplhat šachtou. Pokud tenhle výtah odstřelíme, tak máme možná i čtvrt hodiny, než se dostanou nahoru," odpověděl nejistě.
"Stačí necelých pět minut náskoku," ujistil Adrian Lissu. "Ale trochu si zaběháme." Ušklíbl se.
Výtah zastavil.
"Všichni za Eddiem," poručil Dimitrij rychle.
Byl to závod s časem a já jsem ani netušila, kdy skončí vzhledem k tomu, že tenhle plán běžel mimo mě. Rozčilovalo mě, že nevím , kam běžím, a co vůbec mohu od jejich plánu čekat. Vyběhli jsme ze skladiště a venku nás na pár vteřin oslepilo světlo. Teprve v tu chvíli mi došlo, jak velká tma tam dole byla.
Jill sotva běžela a nebyl to pouze problém její fyzičky, ale i jejích šatů. Mně se taky v šatech neběhalo zrovna nejlíp. Byla jsem vděčná, že jsem si pod šaty nechala svoje tenisky, protože bez nich bych nejspíš byla stejně ztracená jako Jill.
Proběhli jsme další ulicí, když Eddie zastavil. Téměř v ten samý okamžik před námi zastavila velká černá dodávka. Dimitrij na nic nečekal a otevřel dveře. První nastoupil Eddie, který dovnitř pomohl i Jill, za nimi šla Taša, Christian a Lissa. Až v poslední řadě jsem nastoupila já s Adrianem, zatímco Dimitrij naskočil na místo spolujezdce. Dodávka byla sice prostorná, ale i tak jsme byli namačkaní, když se rozjela.
"Všichni jste v pořádku?" ozval se hlas mé matky z přední části dodávky.
"Nikomu nic není," odpověděla jí Taša.
"Nevypadáš dobře." Otočila jsem se na Lissu, která seděla vedle mě. Ani jsem se radši neptala, co tam dělá moje máma. Bylo lepší to nevědět.
"Jsem jen slabá," pokusila se o úsměv. "Už jsme v bezpečí."
"V bezpečí budeme až v letadle," opravil ji Christian chladně.
Neuniklo mi, že jeho slova přitáhla daleko víc pozornosti ostatních, než se Lisse líbilo.
"Jedeme na letiště, že jo?" zeptala jsem se Adriana nejistě.
"Budeme tam za minutu a dvacet vteřin," odpověděla mi má matka z přední části, namísto Adriana. "Tvůj otec už vše zařídil. Ve Francii máte pronajatý dům."
"Rose," zašeptala Lissa slabě.
Cítila jsem, jak se jí zavírají oči i její únavu. Éter ji vyčerpal.
Netrvalo to dlouho a my se dostali na letiště. Bylo to poměrně malé soukromé letiště. Abe musel podplatit některé lidi, aby neměli otázky. Už jen to, že nás lidé ignorovali, o tom svědčilo. Jen jednou se stalo, že bych zachytila něčí pohled.
Dimitrij vzal Lissu do letadla v náručí a položil ji až na jedno ze sklopených sedadel. Všimla jsem si Abeho i Sydney, ale i tak jsem se nejdřív postarala o to, aby se Lissa cítila pohodlně, než jsem svou pozornost stočila k nim.
"Je v pořádku?" slyšela jsem, jak se Sydney zeptala Dimitrije.
"Viděla si to množství magie, Sageová," ozval se po chvíli ticha Adrianův klidný hlas. "A víš, jak mrtvě se cítím já. Je jen vyčerpaná."
"Ty," zavrčela Sydney. "Jak sis mohl dovolit, ohrozit celou akci!"
Zvedla jsem se ze sedadla vedle toho Lissy a přešla blíž k nim, abych zjistila, co se děje.
"Příliš přeháníš," pokusil se jí odbýt.
"Vypnul si mě!" zasyčela chladně.
"Nerad ruším vaši manželskou hádku, ale musíme vzlétnout," vyrušil je Zmeja.
Adrian i Sydney sebou najednou trhli. Oba se zatvářili překvapeně a později i znechuceně.
Nevím proč, ale na zlomek vteřiny mi to připadalo vtipné. Pak jsem, ale už soustředila svou pozornost jinam. Otočila jsem se. A snažila se najít Jill, když jsem zjistila, že se posadila vedle Lissy a opatrně přes ni přehodila deku.
"Musí mě nenávidět," řekla Jill potichu, když jsem se k nim přiblížila.
"Tak to není," odvětila jsem soucitně. "Je zmatená to ano. Ale nemyslím si, že by tě nenáviděla. Jsi její sestra, a i když jí bolí přijmout, že láska jejích rodičů nebyla taková, jak si myslela. I tak se přes to přenese. Potřebuje čas na svoje myšlenky, aby něco takového vstřebala." Pokračovala jsem v povzbuzování.
"Máma je mrtvá," zavzlykala a z očí se jí vyhrnuly slzy. "A pokud táta není můj táta..."
"Slibuju, že nebudeš sama." Pohlédla jsem do jejích uplakaných očí. "Máš nás. My tě nenecháme samotnou."
"Má matka znala pravdu. A teď je mrtvá. Kdo jiný mi řekne, že je to skutečně pravda? Jak si můžu být jistá, že je Erik Dragomir můj otec?" zeptala se zoufale.
"Protože to obě cítíte," pokrčila jsem klidně rameny. "A když se zadíváš do zrcadla uvidíš, ještě jeden důkaz. Vaše oči jsou stejné. Stejně jako oči Lissina otce," pousmála jsem se.
"Nikdy jsem ho neviděla," zamumlala spíš sama pro sebe.
"Jsem si jistá, že ti o něm bude Lissa vyprávět, až se s tím sama vyrovná. Celý život si myslela, že její otec bezvýhradně miloval její matku. Není to tak, že by tě nenáviděla. Viní ho za to, že něco takového udělal. Viní ho z bolesti, kterou musela její matka cítit. A viní sama sebe za to, že to neviděla," vysvětlila jsem.
"Nemůže za to. Já to taky nevěděla," protestovala Jill.
"Ale cítí, že to měla vědět. Bude trvat, než se s tím vyrovná a přijme tě. Je příliš zmatená. A stále ji bolí, že Christianovi reakce nejsou takové, jaké čekala. Za poslední měsíce trpěla víc, než za celý život. Je to pro ni stejné, jako když jí zemřela celá rodina." Zadívala jsem se na spící Lissu. "Příšerně jí to drtí srdce."
"Co když mě, nebude chtít? Co když mě odmítne i potom?" zavzlykala Jill zoufale.
I když Jill s Lissou spolu z počátku nevycházely, věděla jsem, že Jill je k Lisse upnutá stejně jako ke mně, Adrianovi, Christianovi a trochu i k Eddiemu. Navíc teď, když ztratila matku, byla Lissa její jedinou rodinou. Bylo možné, že její otec ji bude chtít dále vychovávat, ale i tak zůstala sama. I když nesla smrt své matky statečně, tak jí to trhala srdce na kusy. A strach z Lissiných reakcí jí jen způsoboval víc bolesti.
"Letadlo už bude vzlétat," vydechla jsem a zadívala se na kontrolky, které se rozsvítily, aby upozornily všechny v letadle, že letadlo se chystá vzlétnout.
"Já vím, že si její strážkyně, ale... Můžu u ní zatím zůstat?" zeptala se mě s nadějí v očích.
Když se na mě ty jadeitově zelené uslzené oči zadívaly, nemohla jsem je odmítnout. I když jsem si nebyla jistá Lissinou reakcí, kdyby se vzbudila s Jill po svém boku, ale očividně Jill chtěla zůstat u své sestry. Chvíli jsem to ještě zvažovala, ale nakonec jsem přikývla.
"Dobře, půjdu za ostatními," souhlasila jsem.
Letadlo bylo rozděleno na dvě části a obě dvě byly vybaveny jako první třída se sedadly po dvou na každé straně. Lissa spala na sedadle v první části dál od pilota, zatímco ostatní byli v té druhé. Neuniklo mi, že spolu všichni něco řeší a hádají se. Na rozdíl od první části byla některá sedadla natočena k sobě, takže se dalo sedět po čtyřech.
"Spí?" zvedl ke mně Dimitrij hlavu, když mě uviděl přicházet.
"Je vyčerpaná," vydechla jsem taky trochu unaveně.
"A Jill?" zeptal se Eddie.
"Zůstala u ní. Nechtěla odejít, tak jsem je tam nechala," vysvětlila jsem.
Letadlo se rozjelo a já měla, co dělat, abych se udržela na nohou. Asi bych i ztratila rovnováhu, ale v tu chvíli Dimitrij vyskočil na nohy a chytil mě za paži. Což ve mně probudilo zvláštní pocit v žaludku. Možná na to nebyla vhodná chvíle, ale i přes všechny oči upřené k nám, jsem ho chtěla políbit nebo alespoň obejmout.
"Měla by ses posadit, vzlétáme," zaslechla jsem káravý hlas mé matky, která seděla naproti Dimitrijovu místu vedle Eddieho.
Posadila jsem se na sedadlo a Dimitrij se posadil na svoje místo hned vedle. Stihli jsme to právě včas, protože letadlo se odpoutalo od země a vzlétlo do vzduchu.
Všichni mlčeli. Trvalo to dobrých deset minut, než někdo promluvil. A o několik minut později se objevila vedle mého sedadla Sydney.
"Můžu s tebou na chvilku mluvit?" zeptala se mě s kamennou tváří.
I přes její kamennou tvář mi, ale neuniklo, že je roztěkaná. Možná dokázala ovládat své pohledy, i mimiku tváře, ale stále z ní vyzařovala nejistota.
"Jasně," odpověděla jsem s úsměvem.
Odpoutala jsem se a opatrně šla za ní do části letadla, kde byla jen Lissa s Jill. Kývla jsem na sedadla hned u průchodu do druhé části a počkala, až se Sydney posadí. Teprve v tu chvíli jsem si uvědomila, že má na sobě béžové šaty dlouhé sotva pod kolena s drobnými hnědými horizontálními proužky. Celé šaty měli poměrně odvážný tvar, i když nic moc neodkrývaly, byly v pase zúžené a jejich horní lem končil těsně tak, aby neodhalil prsa. Spodní část šatů byla docela dost nabíraná, což působilo dost neobvykle. Vypadaly úplně jinak, než šaty které bych si na ní běžně představila, hlavně když ramínka tvořily hnědé kožené řemínky.
"Ty šaty mi vnutil Adrian," zavrčela, když si všimla, že si je prohlížím.
"Líbí se mi," přiznala jsem.
"Jsou extravagantní a přehnané," odsekla.
"Hádám, že máš problémy s Adrianem," zívla jsem.
"Jen se potřebuju na něco zeptat. Zabere to jen dvě minuty," řekla. "Jak můžu to pouto potlačit? Řekla si mi, že to jde, ale ať se snažím jakkoliv..."
"Trvá to," pokrčila jsem rameny. "Vím, že to nerada slyšíš, ale chce to čas."
"Neexistuje způsob, jak zabránit tomu, abych měla kocovinu, kdykoliv jí má i on?" zeptala se lehce zoufale.
"Leda mu sebrat veškerý alkohol," zavtipkovala jsem. "Promluv s ním. Třeba pití na nějakou dobu, ještě bude schopen omezit, než vymyslíme, co s tím," pousmála jsem se a znovu zívla.
"Jsi unavená," konstatovala překvapeně.
"Já vím. Ale musím se tam vrátit. Určitě se už znova dohadují o tom, co dál." Vstala jsem.
"Budu potřebná? Chci být chvíli sama," přiznala potichu.
"V pohodě," pousmála jsem se.
Vrátila jsem se k ostatním. V mé nepřítomnosti se trochu změnil zasedací pořádek. Má matka se posadila dozadu vedle Zmeji, zatímco Taša s Christianem seděli v druhém koutu a potichu o něčem mluvili. Místo mé matky, ale zaujal Adrian a pečlivě si něco prohlížel na notebooku.
"Kde si nechala, Sageovou?" zeptal se mě zvědavě.
"Je unavená," oznámila jsem mu, i když to byla z části lež. Nepřišlo mi, ale jako dobrý nápad mu říct, že Sydney potřebuje od něj pauzu. "Co děláš?" zeptala jsem se a nakoukla mu přes rameno.
"Vyhovuje ti to?" ukázal na monitor.
Naklonila jsem se blíž k monitoru a zadívala se na tmavé džíny. Byl na stránce s oblečením.
"Proč sleduješ tohle?" nechápala jsem.
"Abe, mi řekl, ať si nakoupíme oblečení. Ale pokud chceš po příletu do Paříže běhat v tomhle," pohlédl na moje šaty a nadzvedl jedno obočí, když sjel pohledem k mým prsoum. Byla jsem k němu stále nakloněná a nedošlo mi, jak šaty některé části mého těla příliš odhalují.
Rychle jsem se napřímila a vytrhla mu z ruky notebook. "Vyberu si sama," oznámila jsem mu.
"Už jsem ti něco objednal. Jill i s Lissou už maj taky objednáno. Vlastně jsem něco vybral i pro Sageovou a ostatní. Tebe jsem si nechal na konec. Klidně si dovyber ještě něco, ale nepřeháněj to. Už jsem ti toho vybral docela dost," zazubil se.
"Chudák, Sydney," povzdychla jsem si a usadila se vedle Dimitrije.
Teprve v tu chvíli mi došlo, že celou dobu Dimitrij propaluje Adriana varovným pohledem. Vzala jsem ho za ruku a přiměla ho tak, aby odtrhl oči od Adriana.
"Sageové to jen prospěje. Viděla si ty šaty, co má na sobě, ne? Neříkej, že jí to nesluší víc, než všechny ty její hadry, jak pro jeptišky, co nosí normálně," dohadoval se Adrian.
Měl pravdu. Sydney ty šaty slušely, ale taky jsem věděla, že ona se v nich necítí zrovna moc dobře. Nebyla zvyklá na takové oblečení. Podle toho, co jsem na ní za celou dobu viděla, jsem mohla s určitostí říct, že i šaty jen s malým náznakem výstřihu byly pro ni příliš vyzývavé.
"Nenapadlo tě, že má jiný vkus, než ty?" zeptala jsem se namísto odpovědi.
"Ne," odsekl a v očích mu pobaveně zajiskřilo. "A když mě omluvíš, půjdu omrknout Liss." Zvedl se ze sedadla a zadíval se na moji ruku v té Dimitrijově. Na krátký okamžik jsem zaznamenala jeho bolest, ale ta téměř ihned zmizela.
"Lissu nebo Sydney?" tázal se ho Eddie zvědavě, jako by na něco narážel.
Adrian na chvíli znovu zastavil, ale pak bez odpovědi zmizel.
Eddie si povzdechl a zvědavě se mi zadíval do očí. "Tak jaký je plán?"
Rozhlédla jsem se kolem a naklonila se k němu trochu blíž. "Máme malou změnu. S Lissou musíme něco prozkoumat, takže nebudeme moc zůstat ve Francii. Ale pro tebe mám jiný úkol," vydechla jsem nahlas.

 

18 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Thálí Thálí | 4. srpna 2013 v 15:55 | Reagovat

Konečně jsou venku :-D Jinak vážně super kapitola. Těším se na další ;-)  :D

2 LussyNda LussyNda | Web | 4. srpna 2013 v 16:48 | Reagovat

super kapitola už se nemůžu dočkat jak to bude pokračovat :-)

3 Kačíí Kačíí | Web | 4. srpna 2013 v 18:10 | Reagovat

Nádherná kapitolka,... jsem zvědavá jak to bude dál,. :D :D

4 Tessinka Tessinka | 4. srpna 2013 v 18:13 | Reagovat

To byla naprosto luxusní kapitola :D :D opravdu nádhera !!! :D úplně jsem se do toho vžila a chvilkami zatajovala dech jestli se stihnout dostat ven :D

5 Nicole* Nicole* | E-mail | 4. srpna 2013 v 18:14 | Reagovat

Vážně si to ZASE musela takhle useknout? -_- :D Těším se na další :)

6 Klara Klara | 4. srpna 2013 v 18:34 | Reagovat

úžasná kapitola :-)

7 sincerity sincerity | 4. srpna 2013 v 18:46 | Reagovat

alesppoň že už jsou venku, myslela jsem že tam budou navždy ;-) , jinak super kapča s napíníkem na konci ;-)

8 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 4. srpna 2013 v 18:57 | Reagovat

Moc pěkná kapitolka a ten napínavý konec!!! :-D

9 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 4. srpna 2013 v 19:40 | Reagovat

[5]: Tohle useknutý nebylo. :D Ne tolik, jako obvykle :D

10 nes nes | 4. srpna 2013 v 20:04 | Reagovat

Pěkná kapitola už se těšim na další.

11 simča simča | 4. srpna 2013 v 20:38 | Reagovat

konečně jsou venku :D

12 Kotěna Kotěna | 4. srpna 2013 v 21:18 | Reagovat

Krása :)

13 Seei Seei | 4. srpna 2013 v 23:33 | Reagovat

Konečně nová kapča!! Super, už jsou venku:D Prosím nenapínej nás a dáwej novou kap.:D! :)

14 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 5. srpna 2013 v 0:16 | Reagovat

[13]: To bych se nesměla prokousávat novinkama kolem VA. :D Dva týdny a je to tak pročítání na měsíc.

15 Nicole* Nicole* | E-mail | 5. srpna 2013 v 21:35 | Reagovat

[9]: Pro mě už je useknutý snad cokoliv :D

16 Sara Sara | 6. srpna 2013 v 20:39 | Reagovat

skvělá kappitola, ale ten konec :D

17 Mangy Mangy | 6. srpna 2013 v 21:31 | Reagovat

Hlavně už další kapču!! ;3 Božská kapča jako  vždy:D:)

18 Anne Anne | E-mail | 7. srpna 2013 v 10:00 | Reagovat

Ahoj kapča je super a mohla bych se zeptat kdy dáš novou?

19 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 7. srpna 2013 v 18:39 | Reagovat

[18]: Až bude čas opravit ji. :D

20 Anne Anne | 7. srpna 2013 v 18:42 | Reagovat

[19]: aha tak to jo hlavně prosim ať je to brzo :-D

21 Tessinka Tessinka | 11. srpna 2013 v 11:14 | Reagovat

Adri, pridas nam uz dalsi kapitolku ?? :)

22 *Sydney* *Sydney* | 12. srpna 2013 v 12:26 | Reagovat

Skvělá kapitola, vážně mě zajímá, co se bude dít dál :-D A popravdě, nejvíce se těším na nějaké Sydrian scénky...pokud tedy budou  :-D Musí být! :-D :-D Přidej co nejdříve další, jinak si z toho čekání začnu hryzat nehty. :-D :-D

23 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 12. srpna 2013 v 21:24 | Reagovat

[22]: No budou, pokud si to odhlasujete připravuju pro vás malou anketu, ale dostanete ji až poté, co se vrátím do ČR :D

24 Nicole* Nicole* | E-mail | 12. srpna 2013 v 23:26 | Reagovat

[23]: A kdy že se to vracíš? :D

25 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 13. srpna 2013 v 20:17 | Reagovat

[24]: V pondělí :D

26 Nicole* Nicole* | E-mail | 13. srpna 2013 v 22:00 | Reagovat

[25]: Tak si teda pořádně zbytek dovolené užij a připrav se na nás, věrné čtenáře. :3 :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama