16.kapitola-Slunce

25. září 2011 v 23:16 | Adria Morgan Night |  Stínem spoutána

16. kapitola-Slunce

Dívala jsem se na ni jak spí. Byla najednou, tak klidná a spokojená až mě to šokovalo. Ulevilo se mi, že bude v pořádku. Když jsem v její hlavě slyšela zavrzání schodů bála jsem se, že jí někdo ublíží.
Pousmála jsem se a vzpomněla si na doby, kdy jsme byli ještě malé a u Lissy doma jsme si hráli s jejím králíčkem. Jako dhampýrku mě zvířata nesnesou. Nevím proč, ale je to tak. Její králíček Toby mě, ale měl rád. Nebo jsem mu aspoň nevadila. Byl to malý chlupatý bílý králíček, kterého dal Lisse k narozeninám její otec, když jí bylo šest. Vzpomínka která se mi vybavila byla asi o dva roky později-
"Andree! Nešahej na Tobyho! Vždycky mu ublížíš!" Vykřikla Lissa vážně a zamračila se na svého staršího bratra.
"Bože, ty naděláš prcku," ušklíbl se její bratr.
"Neurážej jí," vyštěkla jsem.
"Jinak co? Zmlátíš mě Rosemarie?" zasmál se.
V tu chvíli jsem se zvedla z postele a postavila se před Lissina bratra. Byl o dost vyšší než já, ale to mi nebránilo v tom mu vrazit pěstí do obličeje, protože se ke mě trochu sklonil.
"Au! Co to sakra děláš!" vykřikl překvapeně.
"Neříkej mi Rosemarie," zavrčela jsem.
"Rose, nech ho. Já už si zvykla na to, že je to vůl," řekla mi Lissa klidně.
"Kde si to slovo slyšela?" zeptal se jí její bratr překvapeně.
"Od Rose," pokrčila rameny.
"Neměla by si se vyjadřovat, jak malá nevychovaná dhampýrka. Víš jak reaguje táta, když mluvím sprostě. Věř mi, že ty bys to odskákala taky," řekl jí klidně.
"Promiň," špitla.
"To nic," otočil se k odchodu.
"Kretén," zasyčela jsem.
Lissa se zasmála. "Vážně mluvíš neslušně," poznamenala.
"To je fuk." Mávla jsem rukou a podrbala bílého králíčka, kterého držela v náručí.
V tu chvíli se otevřely dveře a v nich se objevila Rhea, Lissina matka. Měla dlouhé blonďaté vlasy jako Lissa a její oči byly oříškově hnědé s jemným náznakem zelené a zlaté. Byla krásná a vyzařovalo z ní cosi krásného.
"Měli by jste už obě spát," zamračila se.
"Přečteš nám pohádku?" zeptala se jí Lissa s úsměvem.
"Pokud se do pěti minut převlečete a vyčistíte si zuby," mrkla na ní.
Obě jsme vystartovali do koupelny a začali se převlíkat do pyžama. Podle mě už jsme byli na pohádky staré, ale ty které vyprávěla Lissina mamka, byli spíš příběhy. Vlezli jsme vedle sebe do Lissiny ohromné postele. Rhea zhasnula světla a posadila se do středu postele do tureckého sedu. Skoro nic jsem přes tmu neviděla, když se svíčka na nočním stolku rozhořela. Nikdy nepoužila sirky, vždycky použila magii, oheň.
"Jednou v daleké budoucnosti," začala.
Obě s Lissou jsme jako na povel nadzvedly obočí.
"No dobře, né zas tolik daleké," zasmála se. "Bude žít jedna královská Morojka jménem Vasilisa. Bude z ní nádherná dospělá žena, která vystuduje u sv. Vladimíra, a poté za doprovodu své věrné strážkyně Rose půjde na vysokou školu. Její rodiče jí budou milovat a ona se jednou zamiluje do někoho, kdo jí bude milovat víc než svůj život..." Tak začínal úvod skoro každého jejího příběhu.
Pak jsem si vzpomněla na dobu, kdy jsme byli ve třídě ještě na nižším stupni a do Lissy strčil Erik Conta. Vrazila jsem mu pěstí a měl potom tři týdny dost slušnýho monokla a to byl o rok starší.
"Pokud se jí ještě někdy dotkneš nebo o ní řekneš jen křivé slovo, přísahám že tě nepozná ani vlastní matka!" křičela jsem.
"Rose, to nic nebylo vážně," snažila se mě uklidnit Lissa.
"Nebylo? Vždyť ti nadával a málem si upadla!" hádala jsem se.
Následovala vzpomínka z roku předtím než jsme měli autonehodu. Společně s Lissinou rodinou jsme slavili Vánoce. Byli jsme u Lissy doma a seděli u nich v obýváku. Byl ohromný a uprostřed místnosti byl stromek, který byl sladěný ozdobami s luxusním nábytkem. Držela jsem v ruce krabici na které bylo napsáno mé jméno.
Lissin otec Erik se na mě usmál a její matka taky.
"To máš od nás," usmála se na mě Rhea.
"Dě-děkuju," vysoukala jsem ze sebe a otevřela krabici. Byli v ní šaty podobné těm co dostala Lissa až na to, že měli užší ramínka a byly z rudého hedvábí. "Ty jsou krásné," vydechla jsem rozpačitě a přejela rukou po hladké látce.
"Viděla jsem tě, jak jste se s Lissou na ně dívali," dál se usmívala.
"Mami můžu dát, Rose i ten druhý dárek?" zeptala se Lissa.
"Já ještě něco dostanu?" zeptala jsem se překvapeně.
"Vždyť už si pomalu členem rodiny od té doby co se má sestra narodila, Rosemarie," ušklíbl se Andre.
"Neříkej mi tak," zavrčela jsem.
"Má pravdu," přiznala Rhea. "Jsi jako naše další dcera."
Oplatila jsem jí úsměv, kterým mě obdařila. Cítila jsem se jako doma.
"Rose," vyrušil mě ze vzpomínání známý hlas a ruka na mém rameni.
"Musíš jí ochránit, Dimitriji. My jí musíme ochránit," vydechla jsem a podívala se znovu na spící Lissu.
"Já vím," zašeptal. "Můžeš jít na chvíli se mnou na chodbu?" zeptal se mírně.
"Slíbila jsem, že u ní zůstanu," zakroutila jsem hlavou.
"Jdi já tě na chvíli zastoupím. Nic se jí nestane, jestli se k ní někdo jen přiblíží se špatným úmyslem uškvařím ho," objevil se ve dveřích ošetřovny Christian.
"Já..." už jsem se nadechovala k protestům, ale pak jsem si všimla Christianova pohledu, když se díval na Lissu. Zuřil. Viděla jsem mu to na očích. Nedělal si legraci, kdyby se k ní někdo přiblížil vážně by použil magii.
Pohlédla jsem na Dimitrije a chvíli si prohlížela jeho tvář. Vypadal jako by cítil můj strach o Lissu i mojí částečnou únavu. Chápal to. Rozuměl tomu a netlačil na mě. Nechával mi prostor pro vlastní rozhodnutí. Jen v jeho očích bylo něco co maličko na mě tlačilo. Něco co jsme cítili oba. Něco co jsme sdíleli.
"Dobře," pohlédla jsem znovu na Christiana a vstala ze židle u Lissiny postele. "Jestli se jí něco stane. Poneseš následky," varovala jsem ho.
"Jasně, Hathawayová," usmál se, ale jeho úsměv zmizel hned, jakmile se posadil k Lisse.
Dimitrij mě vyvedl z ošetřovny až k budově, kde měli pokoje strážci. Byla jsem překvapená, když mě vzal dovnitř. Nikoho jsme na štěstí nepotkali. Odemkl pokoj a vtáhl mě dovnitř.
Překvapeně jsem se na něj podívala a pohledem se dožadovala vysvětlení.
Dimitrij si sáhl do kapsy a vytáhl papír nasáklý krví a vrazil mi ho do ruky. Byl to ten výhružný dopis co našla Lissa v chatce.
"Řekni mi o všem co víš o jeho autorovi," přikázal mi vážně.
"Problém je ale v tom, že nevím nic," odvětila jsem.
"První vzkaz to, ale nebyl," oznámil mi s jistotou v hlase.
"To nebyl," přiznala jsem.
Neubránila jsem se zvědavosti a začala se rozhlížet kolem sebe. Stůl, skříň, postel, noční stolek a pár drobností. K mému překvapení nic příliš osobního.
"Řekni mi to. Všechno," řekl stále pevným hlasem a tím mě donutil odtrhnout pohled od románu položeném ve středu jeho stolu.
"Řekla jsem ti to už předtím, jen mi úplně z hlavy vypadly ty kreténský dopisy!" vyhrkla jsem.
I přes svou vůli jsem oči stočila na zlomek vteřiny k posteli. Připadalo mi to jako týrání největšího kalibru. Hned jsem se, ale zase začala soustředit na téma rozhovoru a zahnala myšlenky, které mě rozptylovaly.
"Někdo jí chce ublížit!"
"A myslíš si, že to nevím?" zeptal se mě ledově. Udělal ke mně pár kroků, dokud nestál ode mě sotva půl metru.
"Tak něco udělej," vydechla jsem.
"Kdybych jen věděl co," zamumlal. "Nemůžu jí hlídat dvacet čtyři hodin. To nejde i kdybych chtěl," přiznal.
"Zvládneme to. Musíme. Jestli ten kdo píše ty vzkazy se ukáže, tak jí musíme ochránit za každou cenu," rozhodla jsem.
"Chováš se teď jako dospělá," pousmál se nepatrně.
"Možná proto, že musím," řekla jsem vážně.
"Jsi unavená," oznámil mi.
"Možná trochu, ale to je teď jedno. Musím zpátky za Lissou," otočila jsem se ke dveřím.
Když jsem je, ale chtěla otevřít přiložil na ně ruku a nedovolil mi se pohnout z místa.
"Jdi do svého pokoje a prospi se. Možná sis to neuvědomila, ale jsi unavená a už vyšlo slunce před čtyřmi hodinami. To že zítra nemáš školu neznamená, že právě neporušuješ večerku," varoval mě.
"Mohla bych jí, ale porušit hůř než tím, že bych hlídala Lissu," odvětila jsem. "Jesse by určitě rád, abych porušila večerku častěji."
"Se Zeklosem už nejsi," konstatoval.
"Hej! Jak to víš?" zeptala jsem se. On snad uměl věštit!
"Kluci o tobě mluví, po celé škole se šíří klepy o tobě a Zeklosovi nebo o tobě a Ashfordovi," řekl s pobavením v hlase.
"A jak můžeš vědět, co je pravda?" zeptala jsem se ho hravě.
"Protože tě znám," odpověděl klidně.
"Dobrou, soudruhu," pronesla jsem a otevřela dveře.

"Připraven na výlet?" přišla jsem k autu a hodila svůj batoh do kufru hondy. Lissa i s Natálii a Viktorem seděli v autě, které řídil Viktorův strážce. Stan jel taky, řídil auto, kterým jsem jela já a Dimitrij.
"Zalez do auta," poručil mi Dimitrij a nastoupil na místo spolujezdce.
Nelíbilo se mi, že musím jet jiným autem než Lissa, ale Viktor byl v pohodě a Natálie taky.
Stan zapnul rádio z kterého se ozvala nějáka hitovka z osmdesátých let.
"Ne!" zakňučela jsem. "Kurva neříkej, že i ty posloucháš tyhle vykopávky!"
"Kroť své vyjadřování, Hathawayová nebo tě tu nechám," varoval mě a nastartoval.
"To bude zase jízda," zavrčela jsem.
"Jedeš jako Lissina strážkyně. Já tě nemám na starosti, tak mě nenuť, abych kazil cestu nám všem," řekl přátesky.
Za poslední týden se ke mě Stan choval až nepřirozeně přátelsky a já jen nepřestávala zírat, když mi čas od času řekl Rose a ne Hathawayová.
Cesta utekla poměrně rychle, protože Stan se snažil udržet konverzaci. V Missoule jsme zaparkovali u obchoďáku a všichni vystoupili.
"Rose!" křikla na mě Lissa a vyskočila z auta. "Dívej co jsem dostala!" přiběhla ke mně a ukázala mi jadeitový přívěsek, který se jí houpal na stříbrném řetízku na krku. Byl ve tvaru erbu dragomirů a taky byl místy ozdoben stříbrnými liniemi. Byl to vlastně drak.
"Ten je krásný," vydechla jsem ohromeně.
"Nechtěli jste nakupovat, děvčata?" usmál se na mě Viktor.
V obchoďáku jsme jako první zapadli s Lissou do obchodu se značkovým oblečením.
"Vyber si něco já to zaplatím," usmála se Lissa. "A opovaž se chtít míň jak pět věcí!"
"Víš, že nemám ráda, když za mě platíš," začala jsem.
"Mám dost peněz," pokrčila rameny.
Měla pravdu její rodina jí zanechala balík, když její rodiče zemřeli.
"Dobře," souhlasila jsem nakonec.
"Nezapomínej, že jsi tu jako strážkyně, žádné zkoušení oblečení," varoval mě Stan.
"Jo jasně," pronesla jsem otráveně.
Vzala jsem si jedno obyčejné černé tílko a mikinu. Lissa mi vybrala džíny a ještě mi vnutila fialové tričko s přehnanou cenou. Natálie se mi smála a pomohla mi vybrat dvě košile.
Lissa si brala věci z různých regálů a strkala je prodavačce. Ani jsem nestihla vše prohlédnout.
Postavila jsem se vedle Dimitrije a obdařila ho úsměvem. "Můžeš pro mě něco udělat, soudruhu?" zeptala jsem se.
Zvědavě se na mě zadíval.
"Nemáš na půjčení dvacet dolarů?" zeptala jsem se ho nadějně. "Chtěla jsem Liss k Vánocům koupit jedny boty, ale jsou drahý, jak svině a mě chybí dvacet dolarů," vysvětlila jsem, když se zaměřil pohledem zase na Lissu. "Prosím! Já ti to vrátím!" žebrala jsem.
"A z čeho mi to vrátíš? Nemáš peníze," zacukaly mu koutky.
"Máma mi posílá každý měsíc nějaké peníze na oblečení. Za měsíc ti to vrátím!" slíbila jsem.
Vytáhl z kapsy dvacet dolarů a podal mi je, ale když jsem si je chtěla vzít, stále je pevně držel a nepustil je. "Mám jednu podmínku," řekl vyrovnaně.
"Jakou?" zeptala jsem se vážně.
"Až to koupíš, tak se od Lissy nehneš ani na krok," oznámil mi.
"To je samozřejmost," usmála jsem se a vyškubla mu peníze z ruky.
Znovu mu zacukaly koutky, ale už nic neřekl.
Vylezli jsme z obchodu s oblečením a zamířili k dalšímu, a pak dalšímu.
"Panebože, Rose!" vyhrkla Lissa a sebrala z regálu skládanou károvanou sukni, takovou jaké se nosily k školním uniformám, akorát kratší. O dost kratší. "V tý by si vypadala..." zarazila se.
"Vražedně?" zeptala jsem se jí.
"S tou košilí s krátkým rukávem by vypadala sexy," usmála se.
"Spíš s tím rudým tílkem," poznamenala jsem. Sukně byla hodně tmavě šedá skoro až černá a byl přes ní jen károvaný bílý vzor. Tílko bylo rudě červené a mělo dost hluboký výstřích a jen úzká ramínka. Navíc měl vršek všitou podprsenku, což ještě víc dodávalo tílku na odvážnosti. Morojka by v něm vypadala dobře, ale já věděla, že budu vypadat sexy. Dost sexy na to, aby se za mnou každý kluk na naší škole otočil, když kolem něj projdu.
Podívala jsem se na cenovku sukně a rychle jí vrátila na její místo.
"Já ti jí koupím," vzala si jí do rukou znovu Lissa.
"To nemůžeš," začala jsem namítat.
"Můžu budeš to mít ode mě k Vánocům," odsekla a dala jí prodavačce.
Na to už jsem nic neřekla jen jsem se na ní usmála.
"Budeš v tom vypadat sexy," usmála se Natálie a podívala se na Dimitrije.
Zmateně jsem zamrkala a šla za Lissou ke kase. Mohla něco tušit?
"Tak co mladé dámy? Nemáte chuť na něco nezdravého k jídlu?" usmál se na nás Viktor, když jsme vyšli z obchodu. "Třeba pizzu?"
Instinktivně jsem se podívala na Lissu. "Mluví tu někdo o pizze?" zeptala jsem se s úsměvem.
"Pizza zní fajn," souhlasila.
"Natálie?" tázala jsem se a nasadila prosebný výraz.
"Pizzu má rád každý ne?" usmála se.
"Tak rozhodnuto," pronesl Viktor spokojeně. Neunikl mi ale záblesk v jeho očích. Něco tu nesedělo. Mé instinkty začaly alarmovat a já netušila proč.

"Taky si něco koupil?" zeptala jsem se Dimitrije, když už jsme seděli v autě na zpáteční cestě na Akademii. Tentokrát jela, ale Lissa autem s námi, protože princ Daškovovi nebylo dobře a nechtěl, aby ho tak viděla. Lissa po pěti minutách cesty usnula a na sedadle spolujezdce seděl dálší strážce krom Stana z Akademie, takže Dimitrij seděl taky vzadu. Vlastně jsem seděla mezi ním a Lissou, takže jsem ani nenamítala, že jsme namačkaní, prototože tak jsem se, alespoň mohla o Dimitrije opírat bokem aniž by mohl cokoliv říct.
"Ano," odpověděl prostě.
"Má cenu se ptát co?" zeptala jsem se otráveně.
"Jen pár obyčejných věcí," opáčil.
"Dneska máš sdělovací náladu, co?" pronesla jsem sarkasticky.
"Hmm..." zabručel.
"Děje se něco?" zeptala jsem se tlumeně.
"Nic," zamumlal.
Nevěřila jsem mu. Ani trochu. "Těch dvacet dolarů ti vrátím za týden až mi příjdou peníze od mámy," změnila jsem téma.
"Bude stačit, když mi každý měsíc dáš pět. Určitě si nemůžeš dovolit mi dát celou dvacku," poznamenal.
Měl pravdu. "Dobře," souhlasila jsem. "Jsem tvým dlužníkem. Viděl si tu tunu oblečení co mi Lissa vnutila?"
"Jo," řekl a trochu se napnul.
Zakryla jsem úsměv a v šeru auta s tlumenými skly mu pohlédla do tváře. "Myslíš, že bude pořád taková zima? Myslím tím... Vím že v Montaně bývá sníh ještě v březnu, ale chtěla jsem některý věci nosit dřív jak v únoru. Dokonce jsem přemýšlela, že bych něco z toho si mohla vzít na Silvestr," mluvila jsem spíš sama pro sebe, ale byla jsem překvapená, když zareagoval hned po tom co jsem se podívala na Lissu.
"Pokud tu sukni necháš ve skříni minimálně do půlky ledna můžeš si těch dvacet babek nechat," řekl potichu.
Překvapeně jsem se na něj otočila a tázavě se na něj podívala. Viděla jsem jak mu v očích zajiskřilo.
"Proč? Je pěkná," zeptala jsem se stejně tlumeně, jako mluvil on.
I na něj by muselo mít nějaký vliv, kdybych si tu sukni oblékla. Věděla jsem to. Cítila jsem to. Když jsem měla na sobě před pár týdny jen vytahané tričko, taky si mě chvíli prohlížel. Líbilo se mi, že i on zaregistroval, že v tý sukni budu vypadat víc jak dobře. Morojky byly ploché a nevýrazné. Byli vychrtlé, tak jak se to lidem líbí a sami po tom touží. Ale já...nebyla jsem tlustá ani vychrtlá. Měla jsem ale zakulacené boky a tělo zpevněné cvičením. Uvědomovala jsem si co to s kluky dělá, ale to že si to uvědomoval i Dimitrij se mi zamlouvalo mnohem víc.
"Je zima. Nechci aby si proležela pár týdnů v posteli," zalhal.
"Jsem dhampýrka. Zima mi neublíží," namítla jsem potichu.
"Můžeš mít omrzliny. A i jako dhampýrka, když budeš chodit jen v letním oblečení budeš mít angínu," oznámil mi klidně.
"Fajn... Platí," zavrčela jsem.
Ani si nepamatuju, jak se mi podařilo usnout, ale když auto zastavilo ležela jsem hlavou na Dimitrijově rameni a byla přikrytá jeho kabátem v tu chvíli, kdy jsem otevřela oči a uviděla ho mě přepadl pocit déjà vu. Hned to, ale zmizelo. Lissa byla vzhůru a vypadala, že kus cesty jen proseděla a zírala z okýnka a její myšlenky mě o tom jen utvrzovaly. Vytahali jsme tašky z kufru a rozloučili se s Viktorem. Slunce už svítilo přes zatažené mraky a já věděla, že už brzy bude poledne, což znamenalo pro nás půlnoc. Pomohla jsem Lisse s taškama do jejího pokoje a Natálie hned zmizela v jejich koupelně. Lissa mi dovolila odnést si jen tašku s dvouma košilema, protože trvala na tom, že zbytek dostanu až o Vánocích. Bylo to dětinské ale nic jsem nenamítala.
"Neměla by ses tu jen tak procházet," zaslechla jsem za sebou Dimitrijův hlas, když jsem už nejmíň po páté obešla celý kampus.
"Je víkend," namítla jsem. "A navíc nechce se mi spát."
"Nemáš tu, ale co dělat," oznámil mi.
"Chybí mi slunce, Dimitriji," vydechla jsem lehce naléhavě. Už dlouho jsem neviděla slunce. Ne dostatečně dlouho. Teď bylo sotva vidět skrze mraky, ale přišlo mi to nádherné. Mraky všech odstínů šedi, protínající bílými obláčky, přerušovány paprsky slunce v místech, kde se oblaka trhala. Bylo to tak obyčejné, ale stejně mi to scházelo.
"Mám teď hlídku," řekl klidně. "Jestli chceš můžeš tu chvíli zůstat."
Otočila jsem se na něj a mírně se usmála. "Děkuju," vydechla jsem a zvedla tvář znovu k nebi.
"Zhorší se to," promluvil ke mě slabě.
"Cože?" pohlédla jsem na něj.
"Touha po slunci," vysvětlil. "Po tom co budeš nějakou dobu strážkyní a budeš jen neustále hlídat Lissu. Jedinou šancí pro tebe vidět slunce bude při hlídkách a ty ti budou připadat až příliš krátké. Teda ještě budeš mít volno, pak můžeš strávit na slunci delší dobu."
"Nechci mít volno. Chci jí jen chránit. To je má povinnost," řekla jsem vážně.
"O tom si promluvíme za rok," zasmál se. V jeho hlase jsem v ten moment zaslechla jeho ruský přízvuk silněji než obvykle.
"Co tvoje tetování? Zabírá ta mast?" zeptal se mě trochu starostlivě.
Po tom co jsem přestala nosit přes tetování hned čtvrtý den náplast se mi to něj zanesla infekce, takže jsem ho měla pár dní trochu opuchlé.
"Od včerejška už je v pořádku," usmála jsem se na něj. Rozepnula jsem si bundu a odhrnula si vlasy z krku.
Přešel k mým zádům a límec bundy trochu posunul, aby viděl tetování. Přejel po něm konečky prstů a já se celá napjala pod tím letmým dotekem. Jeho prsty byli trochu studené od mrazu, ale moje kůže hořela, když se jí dotkl. Cítil mou reakci, ale stejně dál přejížděl po značce.
"Vypadá dobře," zhodnotil a odtáhl ruku z mého krku.
Znovu jsem si zapla bundu a nahrnula vlasy zpátky na své místo. "Už bych měla jít. Děkuju za to slunce," usmála jsem se na něj.

 

23 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Elisa Elisa | Web | 25. září 2011 v 23:55 | Reagovat

supeeeeeeeeeeer! vravím, pozriem sa na stránku a idem spať a bum! nová kapitola :-D tá sukňa a to červené tielko by mali byť tie, ktoré sú na lay-i, že? :-D som zvedavá, prečo mala Rose zvláštny pocit ohľadom Daškova, žeby čoskoro vyvedie niečo Lisse? :-)  :-)  :-)

2 Mannon Mannon | Web | 26. září 2011 v 0:03 | Reagovat

Supéér :-) Taky bych chtěla takové nakupování :D :D ale ten Daškov se mi nelíbí... hlavně ten varovný signál v Rose ... a ten konec.... "Děkuji za slunce,"... to je tak... nádherné :-) ááá... já už se chci taky zamilovat a né jen do knižních postav :D :D

3 nes nes | 26. září 2011 v 0:23 | Reagovat

Super kapča.

4 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 26. září 2011 v 6:31 | Reagovat

není co dodat, prostě super, jako všechny kapitoly....už se moc těšim na pokračování ;-)  :-D

5 Kiki ;] Kiki ;] | 26. září 2011 v 6:42 | Reagovat

Skvělá kapitolka...! ;)

6 tina tina | 26. září 2011 v 14:50 | Reagovat

Úžasnéééé...
těch 20 dolarů bylo nejlepších :-D :-)
skvělý nápad :-)

7 Veronica Star Veronica Star | Web | 26. září 2011 v 15:24 | Reagovat

BO-BO-BO-BO-ŽÍ-Í-Í-Í-Í-Í-Í-Í-ÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍ

8 Radienka Radienka | 26. září 2011 v 15:51 | Reagovat

áááá :-D super kapitola :-)

9 Natasha Bedlife Natasha Bedlife | Web | 26. září 2011 v 16:23 | Reagovat

Boží!!! S těmi penězmi bylo nejlepší!!! :-D

10 Mishel Mishel | 26. září 2011 v 16:26 | Reagovat

Luxusní kapitola!!! Povedla se ti! :))

11 Katka Katka | Web | 26. září 2011 v 16:54 | Reagovat

Dokonalost sama :D

12 fantasy-maniacka fantasy-maniacka | Web | 26. září 2011 v 17:30 | Reagovat

úžasné :-D  :-D milujem tvoje poviedky :D  :D

13 Háňa o_O Háňa o_O | 26. září 2011 v 17:41 | Reagovat

sakra skoda ze jsem sla vcera v 11 spat uz jsem to mohla mit davno precteny :D jak si muze Rose jen tak odkracet ? ji snad hrablo ne ?:D .. nejka nam zmoudrela :D

14 Katka Katka | Web | 26. září 2011 v 19:37 | Reagovat

[13]: Aspon ji bude mit Dimka vic rad :-D

15 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 26. září 2011 v 20:35 | Reagovat

No tak trochu v 26. kapitole začíná přímo ohnivá bouře!

16 nes nes | 26. září 2011 v 20:41 | Reagovat

[15]:Ohnivá bouře myslíš mezi Rose a Dimitriem.

17 Katka Katka | Web | 26. září 2011 v 20:50 | Reagovat

[16]: To by bylo husty :-D

18 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 26. září 2011 v 21:01 | Reagovat

:D tak to se moc moc těším :D

19 Mannon Mannon | Web | 26. září 2011 v 23:37 | Reagovat

[15]: jo jo :D tomu říkám bouře :D  :D  :D  :D

[14]: já myslím, že jí má rád pořád stejně i takovou jaká je :D nebo spíš ta její nespoutanost, že by se mu líbila víc?? ;-)  ;-)  :D  :D

Ale na tu 26. se těšíím :D :D ááá Adri... kvůli té kapče mám sevřený žaludek :D už chci číst přesně ty slova :D juhůůů.. :D

ale víte co mě tak napadlo... :D jak se tady na konci Rose otáčí k odchodu a děkuje za slunce, tak by ji Dimka mohla popadnout a ... radši nic :D :D zase mám moc bujnou fantasii :D to je zase tím celodenním přemýšlením a vymýšlením scénářů :D

20 Katka Katka | Web | 27. září 2011 v 6:15 | Reagovat

[19]: Nahodou kdyby ji popadl ... :D By bylo dobry

21 Háňa o_O Háňa o_O | 27. září 2011 v 9:08 | Reagovat

[20]: to teda :D to by se mi libilo :D ;);)

22 Mannon Mannon | Web | 27. září 2011 v 11:22 | Reagovat

[20]::D :D ale zas abysme z toho Adri nedělali nějaký ... mm.. jak to říct :D přeslazený románek :D :D
ale kurnik představy se mi rodí úplně skvělé :D :D

23 Katka Katka | Web | 27. září 2011 v 16:54 | Reagovat

[22]: to ti verim :D Jsem zvedava kdy se mezi nimi neco opet stane :D

24 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 27. září 2011 v 18:09 | Reagovat

[23]: Já bych řekla, že to nás právě čeká ve 26. kapitole :D

25 nes nes | 27. září 2011 v 18:41 | Reagovat

[24]:Jo to je celkem možný! :-)

26 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 27. září 2011 v 19:07 | Reagovat

[24]: To těžko. :D Stane jakože pořádně stane, tak to je v nedohlednu a od 26. jede ohnivá bouře, takže bych čekala že mi pár lidí urve hlavu z krku! :D

27 tina tina | 27. září 2011 v 19:09 | Reagovat

[26]: No zatím máš čas se nějak obrnit.. než se na tebe vrhnem :-D

28 lucyk lucyk | 27. září 2011 v 19:16 | Reagovat

dalšíí prosím !!! :-D

29 Kiss Kiss | 27. září 2011 v 19:16 | Reagovat

dokonalý ! :)) a anoo, prosím další.

30 lucyk lucyk | 27. září 2011 v 19:17 | Reagovat

bude se něco dít třeba jeniom malinko v další kapče ??? :-)  :-D  :-D

31 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 27. září 2011 v 19:44 | Reagovat

mohla by být dneska další kapitolka ?? :D:D

32 Katka Katka | Web | 27. září 2011 v 20:23 | Reagovat

[31]: To by bylo skvely :D

33 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 28. září 2011 v 21:13 | Reagovat

Měla bych na vás malou otázku

34 Mishel Mishel | 28. září 2011 v 21:22 | Reagovat

[33]: A jakou?

35 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 28. září 2011 v 21:38 | Reagovat

[34]: Jak moc propagujete Rose&Adrian?

36 Elisa Elisa | Web | 28. září 2011 v 21:39 | Reagovat

[33]: počúvame! alebo radšej čítame :-D  :-D

37 Elisa Elisa | Web | 28. září 2011 v 21:41 | Reagovat

[35]: mnoooo, konkrétnejšie? :-D ja proti Adrianovi nič nemám :D

38 Mishel Mishel | 28. září 2011 v 21:43 | Reagovat

[35]: Já proti němu taky nic nemám, ale Dimka je boží :D :)

39 tina tina | 28. září 2011 v 21:43 | Reagovat

[35]: Ne to nemyslíš vážně :-D :-)

40 Elisa Elisa | Web | 28. září 2011 v 21:46 | Reagovat

[39]: :-D
a Dimka bude aj žiarliť?

41 tina tina | 28. září 2011 v 21:54 | Reagovat

[40]: hmmm to zní slibně :-)  :-D  :-D

42 nes nes | 28. září 2011 v 21:56 | Reagovat

No já osobně Adriana moc nemusim.

43 tina tina | 28. září 2011 v 21:58 | Reagovat

[42]: ani já :/ .. ale to to, že bude Dimka žárlit není tak špatný :-D

44 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 28. září 2011 v 22:05 | Reagovat

KDo teď mluví o tom co se stane? Jen se vás ptám co si myslíte o Rose a Adrianovi jako páru..

45 tina tina | 28. září 2011 v 22:06 | Reagovat

Neeeeee já chci Dimku :-D :-)

46 El El | 28. září 2011 v 22:08 | Reagovat

[44]: Jako o páru? Že kdyby se neobjevil někdo tak dokonalej - Dimitrij, tak by jim to mohlo klapat... :-)

47 nes nes | 28. září 2011 v 22:19 | Reagovat

[44]: Jako pár se mi moc nelíbý.

48 Háňa o_O Háňa o_O | 28. září 2011 v 22:49 | Reagovat

[35]: Tak to se mi vubec nelibi.. proti adrianovi nic nemam ale proti Adrianovi A Rose... notak to se mi nelibi.. v omhle hledu budu asi poradna konzerva :D

49 Natasha Bedlife Natasha Bedlife | Web | 29. září 2011 v 5:31 | Reagovat

[35]: Kdyby nebyl Dimitrij, tak by byly skvělí pár :-)

50 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 29. září 2011 v 7:21 | Reagovat

Adrian je sice super, ale k Rose mi vůbec nepasuje.... ;-)

51 Radienka Radienka | 29. září 2011 v 10:56 | Reagovat

Podle mě se Adrian k Rose nehodí, k Rose se hodí spíš někdo zodpovědný a starší a to je Dimitrij :-)

52 nes nes | 29. září 2011 v 11:28 | Reagovat

[51]:Jo přesně s tebou souhlasim.

53 Háňa o_O Háňa o_O | 29. září 2011 v 15:26 | Reagovat

[51]: :D :D :D :D ..musim se zasmat.. ale taky souhlasim :D

54 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 29. září 2011 v 15:46 | Reagovat

taky souhlasim :-D

55 Elisa Elisa | Web | 29. září 2011 v 16:14 | Reagovat

[51]: aj ja sa pridávam k súhlasu :-D

56 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 29. září 2011 v 17:18 | Reagovat

neví někdo kdy bude další kapitolka??

57 El El | 29. září 2011 v 18:53 | Reagovat

[56]: Tipla bych, že Adri má aspoň malé tušení... :-) Adri! Prosím, prosím, prozraď nám to... :-)

58 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 29. září 2011 v 21:26 | Reagovat

Adri je jak sfetovaná! :D K velkému překvapení i přes množství písemek co zítra má, má dobrou náladu.
Povídka? rozeptala jsem se, takže nejspíš brzo (nejdřív zítra). ("Nemluvíme o Antarktidě, Rose," zasmál se. Byl to teplý a hřejivý smích. "Je tam asi stejně jako tady.")

59 nes nes | 29. září 2011 v 21:48 | Reagovat

[58]:Už se nemůžu dočkat. :-D  :-D

60 Katka Katka | Web | 30. září 2011 v 6:17 | Reagovat

Konecne Rusko :D

61 Radienka Radienka | 30. září 2011 v 9:08 | Reagovat

:D

62 nes nes | 30. září 2011 v 10:51 | Reagovat

[60]:Jj. :-D

63 Háňa o_O Háňa o_O | 30. září 2011 v 12:04 | Reagovat

[60]: snad o nem nebudou jen mluvit... :Dneco podniknou.. i kdyz :D na to je asi moc brzo :D no tak alespon ime ze spolu budou mluvit :D

64 Katka Katka | Web | 30. září 2011 v 14:08 | Reagovat

[63]: Aspon to, ale bylo by dobry kdyby meli nejaky vylet do Ruska :D

65 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 30. září 2011 v 17:49 | Reagovat

[64]: Slečno přečti si kapitolu číslo 6! A pořádně čti!

66 nes nes | 1. října 2011 v 16:03 | Reagovat

Kdy bude další kapča?

67 Katka Katka | Web | 1. října 2011 v 17:40 | Reagovat

Chtělo by bto další kapču prosím

68 Tery Tery | 1. října 2011 v 18:35 | Reagovat

Nádherné :-D  ;-)

69 Katka Katka | Web | 1. října 2011 v 20:26 | Reagovat

[65]: Vim ze maj jet do Ruska, ale myslela jsem aby to uz byo v dalsi kapitole :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama