15.kapitola-Riziko za rizikem

18. září 2011 v 19:28 | Adria Morgan Night |  Stínem spoutána

15.kapitola-Riziko za rizikem

Otevřela jsem oči a začala jsem zmateně tikat očima. Ležela jsem v jedoucím autě a dívala jsem se na sedačku před sebou. Hlavou jsem se opírala o něco měkkého a byla jsem přikrytá dlouhým koženým kabátem. Cítila jsem z něj Dimitrije, a tak jsem zůstala klidná. Otočila jsem hlavu směrem nahoru. V tu chvíli jsem si nebyla jistá, jestli se mi vše jen nezdá.
Dimitrij se díval ven z okýnka auta, zatímco jeho ruka mě pravidelně přejížděla po vlasech. Překvapilo mě, že si nevšiml mého probuzení, ale vypadal dost strhaně. Musel být unavený.
Dlouho jsem přemýšlela nad tím co se vůbec stalo, dokud mi hlavou neproletěli zmatené vzpomínky. Badicovi, Dimitrij, útok, Strigoj, Strigojovi oči tupě zírající do těch mých, křik Lissy, rána, Strigojka a...
"Já ho zabila," vydechla jsem potichu.
Dimitrij prudce otočil hlavou a podíval se na mě. V jeho očích byla obrovská úleva a... a láska? Bylo možné, že to co celou dobu jsem k němu cítila byla láska? Nebo jsem to jen tak chtěla?
"Rose," pousmál se.
"Já ho zabila," zopakovala jsem ohromeně.
"To teda, a jak!" zaslechla jsem zepředu hlas Arthura Schoenberga.
Trhla jsem sebou a hned toho zalitovala, protože mě bolelo celé tělo až na... Posadila jsem se a ignorovala bolest svalů. Rychle jsem ze sebe odhrnula Dimitrijův kabát a vyhrnula si čisté tričko se svetrem, který jsem měla na sobě. Na břiše jsem měla pár modřin a odřenin, ale rána byla pryč.
"Vyléčila tě," zamumlal Dimitrij potichu.
"Neměl si jí to dovolit," obvinila jsem ho nepřítomně.
Vzal svůj kabát a znovu ho dal přese mě. "Zemřela bys, kdyby to neudělala. Měla si vnitřní krvácení, nemohli jsme riskovat. Lissa byla slabá, ale vyléčila to, i když ty škrábance a modřiny ti už musela nechat," oznámil mi vážně.
"Ale jak? Vždyť tam byli strážci," řekla jsem a v tu chvíli mi to došlo. "To neudělala!" namítla jsem nevěřícně. "Kde je?"
"Klid," uklidňoval mě. "Je v autě spolu s královnou a Ivaškovem."
"Co-Co se stalo?" zeptala jsem se. Stále jsem byla zmatená a dezorientovaná.
"Já tu nejsem," oznámil Arthur Dimitrijovi až jsem překvapeně zamrkala.
"Když jsem zabil tu Strigojku, ležela si na zemi. Ztratila si spoustu krve a já věděl, že už nemáš moc času. Vzal jsem tě dolu, kde se všichni nashromáždili. Nejdřív jsem Lissu hledal v jejím pokoji, ale nakonec jsem jí našel právě až dole. Viděla tě a začala se ihned ptát co se stalo, hned jakmile jsem tě položil na pohovku. Všichni jí chtěli vzít pryč a Vanessa tě chtěla ošetřit, ale ona se protlačila až k tobě a začala tě léčit. Všichni viděli co se stalo... Věděla, že riskuje všechno, ale stejně to udělala. Když ale vyléčila vnitřní krvácení zhroutila se. Pak nastal zmatek. Musel jsem jim to říct. Ivaškov jim řekl o tom, že on i Lissa jsou jiní a královnu z toho málem trefil infarkt," vyprávěl.
"Asi hodinu se všichni královští překřikovali než se mi podařilo je donutit zmlknout. Převzali jsme situaci a rozhodli se, že musíme pryč. To že náš dům napadlo osm Strigojů je neslýchané. Nikdy jsem jich tolik bojovat společně neviděl. Teď jedeme na Akademii sv. Vladimíra, Badicovi tam prozatím zůstanou a královna odtamtud může odletět zpět ke dvoru," řekl Arthur.
"Proč jste, ale v tomhle autě oba? Já nejsem Morojka," namítla jsem nechápavě.
Arthur se přes zpětné zrcátko podíval Dimitrijovi do očí a mě došlo, že něco tuší nebo dokonce ví o našem vztahu "studentka-učitel".
"I přes to, že tě Lissa vyléčila na tom nejsi moc dobře. Lissa chtěla jet s tebou, ale královna trvala na tom, že pojede s ní. Proto jsem musel Lisse slíbit, že se od tebe nehnu. Jela autem s královnou, Adrianem, lady Badicovou a její dcerou Catline. Lord Badica i se svým otcem, synem a jeho manželkou jeli autem se Stanem. A auto se zbývajícími žáky Akademie a Anitou řídí Vanessa," pronesl Dimitrij.
"Všechny jsi ohromila děvče," usmál se na mě Arthur a zase se zadíval na silnici. "Zabila jsi Strigoje a to ani nemáš značku slibu."
"Já ho zabila," zopakovala jsem znovu ohromeně.
"To je v pořádku," promluvil Dimitrij uklidňujícím tónem. "Musela si. Zachránila si tak život Lisse."
"To tys jí zachránil," opravila jsem ho.
"Ale nikdy bych nevěděl, že je v nebezpečí, kdyby jsi mi to neřekla, a to by se nestalo, kdyby si ho nezabila," trval na svém.
"To je pravda," uznala jsem.
"A mě si zachránila život taky," ozval se Art. "Vzpomínáš? Ten Strigoj si na mě už brousil zuby, ale ty si po něm hodila ten šutr," připomněl mi.
"Vážně?" zeptal se mě Dimitrij překvapeně.
Přikývla jsem.
"Musíš být unavená," začal. "Spala si něco kolem tří hodin z toho jsme jednu a půl na cestě."
Zajel rukou pod svůj kabát, kterým jsem byla přikrytá a nahmatal mou ruku. Pevně, ale zároveň opatrně jí stiskl a v jeho očích jsem zahlédla něco v co jsem ani nedoufala, že uvidím. Nebylo to nic co by mě vzrušovalo spíš jsem cítila, jak jsme si navzájem blízko. Jako by naše duše byly díky spojeným rukou propojené.
Jemně jsem se usmála. "Trochu," přiznala jsem. Když jsem se vzbudila ležela jsem hlavou Dimitrijovi na klíně, ale teď jsem si nebyla jistá tím, že jí tam znovu můžu položit.
Dimitrij přikývl a mě došlo, že mu to nevadí, i když jsem byla překvapená tím, že nepřemýšlí nad tím, jak si to Arthur vyloží.
Hlavou jsem klesla zase Dimitrijovi do klína a prudce vydechla. Jeho ruka stále držela tu moji a to mě jistým způsobem uklidňovalo. Bylo to příjemné a uklidňující. Cítila jsem, jak mě bolí celé tělo, ale taky jsem cítila ten známý hřejivý pocit.
Zavřela jsem oči a snažila se nahmatat Lissiny myšlenky, ale ona spala. Cítila jsem, že je stejně vyčerpaná jako já. Otevřela jsem znovu oči a dívala se na Dimitrije, jak mě pozoruje.
"Nikdy jsem si nemyslela, že jsou Strigojové, tak silní," řekla jsem.
"Já vím. Každý je poprvé trochu zaskočený tím, jak šíleně rychlí a silní jsou, ale příště už tě to nepřekvapí," povzbuzoval mě.
"Co teď udělají se mnou a Lissou?" zeptala jsem se ho. Opravdu mě dělalo starosti to co můžou dospělí udělat po tom co zjistili co umí.
"Profesorka Carmacková se s ní pokusí najít nějaké zmínky o éteru. Nevím co přesně se bude dít, ale nikdo jí ani tobě neublíží," slíbil.
"Aspoň jí někdo pomůže s těma depkama," vydechla jsem.
"Vše bude v pořádku," zopakoval Dimitrij.
Pak jsem zavřela oči a usnula. Spala jsem asi jen půl hodiny, pak jsem jen ležela se zavřenýma očima. DImitrij nic neříkal, ale Arthur po nějaké době to ticho narušil.
"Spí?" zeptal se.
"Ano," potvrdil Dimitrij klidně. "Připomíná ti Ekaterinu?" zeptal se Arthura nejistě.
"Ekaterina byla úplně jiná. Rose je silná a na to kolik jí je velice chytrá. Netvrdím, že má úplně ideální povahu, ale ví co je její povinnost," odvětil.
Ucítila jsem na sobě Dimitrijův pohled. "Lituješ toho?" zeptal se.
"Nikdy bych toho nelitoval. Moc lidí o mě a Ekaterině nevědělo ani o našem manželství, ale miloval jsem ji," řekl.
Cože? Arthur byl ženatý?
"Já vím," vydechl Dimitrij. "Stejně to, ale nikdy nepochopím. Nikdy bych nedokázal udělat něco takového."
"Vážně?" zeptal se ho Art a v jeho hlase zaznělo pobavení. "Myslím, že skončíš úplně stejně jako já. Aspoň to tak vypadá."
"Jak to myslíš?" promluvil Dimitrij tvrdým tónem.
"Jsem už starý, ale slepý ne," zasmál se naplno. "Vidím, jak se na ní díváš, a jak se ona dívá na tebe. Nikdy bys jí nenechal ti říkat soudruhu nebo s tebou mluvit, tak jak mluví, kdybys k ní byl lhostejný."
Byla jsem zaskočená. Arthur to věděl? Věděl, že něco s Dimitrijem k sobě cítíme a nenahlásil to?
"Oba budeme strážci princezny Dragomirové a ona je o sedm let mladší. Není to správné," trval Dimitrij na svém.
"Ekaterina byla ode mě pět let, to ty víš. A taky víš, že jsem se nechal převelit, když jsme se vzali. Náš vztah nikdy neohrožoval naši práci a to jsem jí viděl prakticky pořád," odvětil klidně.
Co? Arthur si vzal dhampýrku? To teda byla síla. Tohle bylo neslýchané.
"Nechci o tom mluvit," oznámil mu Dimitrij.
"Měl bys jí vzbudit. Musíme natankovat a ona by měla něco sníst," změnil téma rozhovoru.
Dimitrij se uvolnil a jemně mě pohladil po vlasech. "Vstávej, Rose. Musíš vstát," řekl jemně.
Po chvíli jsem otevřela oči a usmála se. Cítila jsem se provinile, že jsem vyslechla rozhovor, který jsem neměla slyšet, ale když jsem ho uviděla trochu se mi zvedla nálada. Rozhodla jsem se neřešit to co jsem slyšela a řešit to co se bude dít teď. Bylo zbytečné řešit jaké by to mohlo být mezi mnou a Dimitrijem, když jsme se rozhodli, že se od sebe budeme držet dál.
"Co se děje?" zeptala jsem se.
"Musíme natankovat. Co chceš k jídlu?" obdařil mě jeho obvyklým polovičním úsměvem.
"Koblihy?" usmála jsem se.
Auto zastavilo a Arthur se na sedačce otočil na mě a Dimitrije.
"Zůstaňte tady. Bude mi to nejspíš chvíli trvat, musím ještě zavolat Vanesse," řekl vážně a vylezl z auta. Natankoval a zmizel v malé samo obsluze.
"Jak se cítíš?" zeptal se mě Dimitrij s pustil mou ruku, kterou celou dobu pevně držel.
Posadila jsem se a obula si boty, které byly pod sedačkou. "Jako by mě zmlátila banda Strigojů," odvětila jsem a znovu se na něj otočila.
Konečky prstů se dotkl mojí tváře a já ucítila lehkou bolest.
"Máš na tváři malou modřinu a schytala si pár škrábanců a dalších modřin, ale myslím, že budeš v pořádku," řekl zamyšleně.
"Vidím toho Strigoje. Jeho tvář. Jak se na mě ještě díval, když jsem..." zarazila jsem se.
"První Strigoj je vždycky nejhorší. Brzy to, ale bude lepší," slíbil.
"Cítím se strašně," zamumlala jsem.
Dimitrij mě opatrně vzal kolem ramen a přitáhl si mě k sobě. Byla jsem překvapená, když mě obejmul, ale neodtáhla jsem se. Přitiskla jsem se k němu a doufala jsem, že se v jeho náruči schovám před světem.
"Bál jsem se, že zemřeš," zašeptal potichu.
"Co?"
"Když jsem zabil tu Strigojku, ty si ležela na zemi a krvácela. Myslel jsem, že zemřeš," vysvětlil.
"Proč mi to říkáš?" zeptala jsem se nejistě.
Opřel si čelo o to moje a mlčel. Nemusel nic říkat, rozuměla jsem.
Chvíli jsme tam ještě tak seděli, ale pak jsme se zas od sebe odtáhli.
"Až se vrátíš na Akademii bude z tebe hrdinka," usmál se Dimitrij. "Zabila si Strigoje a to úplně sama."
"Mason bude vedle," souhlasila jsem.
"To bude," ujistil mě.

Po té co jsme se vrátili na Akademii bylo všechno vzhůru nohama. Královna spolu s Adrianem po dvou dnech odletěla zpět ke dvoru. S Lissou jsme byli vyslýchané kvůli éteru, ale po pěti dnech se to zase dalo do pořádku. Profesorka Carmacková společně s doktorkou Oledzkou jí dali nějaké prášky na deprese, a tak to prozatím nechali být.
A co já? Pět dní se o mě nikdo pořádně nestaral. Modřiny i většina škrábanců se už vytratili a včera jsem dostala svou první molnijskou značku. Mezi dhampýry jsem teď byla superstar a taky proto do mě právě hučel Mason i s Eddiem, abych si sundala náplast z krku a ukázala jim znak za bitvu.
"No tak, Rose!" přemlouval mě Mason vzrušeně. "Ukaž to!"
"Ne, kluci. Vážně. Mám to nechat zalepené ještě pár dní," dohadovala jsem se.
"Jen na chvíli!" přidal se Eddie.
"Možná večer, teď mám trénink," odsekla jsem.
"Belikov ještě pět minut počká," odsekl Mason.
"Nepočká," ozval se za mnou Dimitrijův hlas.
"Tak vidíš!" řekla jsem Masonovi vítězně.
"Jdeš pozdě," oznámil mi Dimitrij.
"Ehm... tak my mizíme. Čau, Rose," vysoukal ze sebe Mason a společně s Eddiem se otočili k odchodu.
"Srabe," zavrčela jsem.
"Máš být už pět minut v tělocvičně," pronesl Dimitrij vážně.
"Jo, vždyť tam jdeme!" vyhrkla jsem.
"Být tebou se chovám líp nebo si to doporučení rozmyslím," pousmál se, když jsme už převlečená vrazila do tělocvičny.
"Doporučení?" usmála jsem se.
"Princ Daškov by velice rád vzal svou dceru na příští víkend do Missouly a chtěl by vzít sebou i Lissu s tebou," oznámil mi.
"To jako fakt?" vyhrkla jsem nadšeně.
"Ano. Přimluvil jsem se za to, že by jste měli jet. Po tom posledním víkendu by jste se měli trochu odreagovat," poznamenal.
"Děkuju!" vyhrkla jsem a skočila mu kolem krku. To co dělám mi došlo až když jsem ucítila jak ztuhl. "Ehm... promiň," odtáhla jsem se.
Začala normální hodina a mi jako vždy bojovali. Tentokrát mi, ale přišlo, že mě Dimitrij nešetří jako vždycky. Bojovali jsme bez zábran. Byl rychlý a tvrdý. Snažila jsem se mu vyhýbat a odrážet jeho útoky, ale byla jsem příliš pomalá. Chtěla jsem ho praštit, ale on mě chytil za předloktí a přitáhl si mě tvrdě k sobě. V tu chvíli jsem ztuhla.
"Jsi mrtvá," zavrčel.
"Já vím," řekla jsem klidně a podívala jsem se mu do tváře.
V tu chvíli jsem ucítila Lissu. Vtáhla mě do své hlavy a já viděla všude krev. Stála uprostřed chaty, kde se scházela s Christianem a klečela v kaluži krve. V ruce svírala list papíru.

Vím co jsi. Už to vědí i oni, ale to tě nezachrání. Tvá moc je předurčená k léčení. Nemůžeš přehlížet svůj osud, Vasiliso. Musíš sloužit lidem. To je tvůj úděl.

Tupě zírala na lístek a ztěžka polkla. Otočila hlavou a podívala se na mrtvou lišku asi dva metry ležící od ní. Byla vyděšená, když zaslechla zavrzání dveří.
"Lissa!" vyhrkla jsem. Rychle jsem se snažila, alespoň trochu jejího strachu pohltit do sebe.
"Kde je?" zeptal se Dimitrij pohotově a vyběhl za mnou ke dveřím tělocvičny.
"V chatě," oznámila jsem a běžela za ním.
Blížili jsme se k chatě a já cítila, jak se Lissa trochu zklidnila. Dimitrij prudce otevřel dveře a já uviděla, jak Lissu v náruči drží Christian.
Ulevilo se mi, když jsem věděla, že je v bezpečí. Měla jsem strach, že jí někdo ublíží. On jí, ale jen pevně objímal a utěšoval jí.
"Rose," otočil se na mě.
"Liss," poklekla jsem vedle nich.
Věděla jsem, že Lissa Christianovi řekla o éteru už před odjezdem k Badicovým, ale já si nebyla jistá tím, jak se s tím vyrovná. Taď jsem ale už pochopila, že Lissu vážně miluje. Miloval jí a bylo mu úplně ukradené, jaké má chyby. Insktinktyvně jsem se podívala na Dimitrije a přemýšlela, jestli to co k němu cítím je stejné.
Dimitrij vytáhl z kapsy kalhot na cvičení telefon a vytočil nějaké číslo. Jakmile jsem zaslechla ruštinu došlo mi, že volal strážcům. Zněl rozčíleně a dost do telefonu štěkal rozkazy. Típnul hovor a klekl si vedle nás.
"Strážci jsou na cestě. Jsi v pořádku?" zeptal se Lissy.
"Když jsem přišla, tak..." zlomil se jí hlas.
"Pššt... To je v pořádku my víme," konejšil jí Christian. "Můžu jí vzít pryč?" zeptal se Dimitrije.
Dimitrij se podíval na mě.
"Měl by jí odvést za doktorkou Oledzkou," řekla jsem.
Přikývl a stále se na mě díval. "Jdi s nimi," poručil mi.
Pomohla jsem Christianovi postavit Lissu a oba dva jsme jí podepřeli. Byla slabá a celá se třásla. Byla vyděšená. Stalo se ještě něco o čem nic neřekla a já to věděla. Cítila jsem to.
"Jsem s tebou," zašeptala jsem jí, když jsme vyšli z chatky. Sotva chodila a byla k smrti vystrašená. Takovou jsem jí už dlouho neviděla a to mě děsilo.
Spolu s Christianem jsme jí odvedli na ošetřovnu, kde se jí ujala doktorka Oledzká a Christiana vyhnala na chodbu. Mě chtěla vyhnat taky, ale Lissa neustále opakovala, že musíme s Christianem zůstat, ale jelikož jí doktorka musela dát nemocniční mundur, tak musel Christian na chvíli vypadnout. Lissa se netvářila nijak nadšeně z toho, že si musí obléct tu nemocniční hrůzu, ale doktorka na tom trvala, protože musela Lisse zavést kapačku s léky.
Jednu věc jsem nenáviděla snad i víc než Strigoje: jehly. Doktorka vytáhla z šuplíku čistou injekční stříkačku a napíchla Lisse žílu, zatímco jsem se snažila dívat jinam. Bylo to asi dětinské, ale nikdy se mi nelíbili ty až příliš hubené věcičky, které se strkaly pod kůži a napichovaly žíly.
"Rose?" vydechla Lissa unaveně, když doktorka odešla z místnosti.
"Ano?"
"Teď asi usnu," zamumlala potichu.
"Tak spi. Budu tě hlídat. Neboj se budu u tebe. Neopustím tě," slíbila jsem.
"Dobře," vydechla a začala pomalu zavírat oči.
 

20 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Veronica Star / Ryuu Contová Veronica Star / Ryuu Contová | Web | 18. září 2011 v 19:43 | Reagovat

NEEEEEEEEEEEEEEJ!
Tvl tak něco sladkýho jsem v životě nečetla! Ty scény od toho jak se mu probudila v klíně až po tu pumpu ♥♥♥
A Lissa....no tvl!!!!

2 Natasha Bedlife Natasha Bedlife | Web | 18. září 2011 v 19:51 | Reagovat

Úžasná kapitola. Nejlepší byla ta scéna, kdy mu v šatně skočila kolem krku. :-) Opravdu nádhera :-D

3 l-exi l-exi | E-mail | 18. září 2011 v 19:55 | Reagovat

Páni, dokonalá kapča. :-D K tej dokonalosti chybí už jen pokračování. Už se teším jsem zvědavá, jak to dopadne, ale asi z toho bude pořádný průser, co? :-D ( jen pro jistotu: nic ti nepřikazuji, ani na tebe teď nemluvím jako na psa a pokud ano tak promiň) :-D

4 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 18. září 2011 v 20:17 | Reagovat

ZASE NÁDHERA :D:D:D

5 Elisa Elisa | Web | 18. září 2011 v 20:30 | Reagovat

woooooooooooooooow!
tie scény s Dimitrim! no vážne úžasné! :-)  :-)  :-)  :-)  :-)  :-)

6 Katka Katka | Web | 18. září 2011 v 20:57 | Reagovat

Dokonaly, ale je mi lito Liss, chudak

7 Háňa o_O Háňa o_O | 18. září 2011 v 21:31 | Reagovat

uzasny :) to cekani se vyplatilo :) krasna ta scena v aute .. mnam :D

8 Mishel Mishel | 18. září 2011 v 21:44 | Reagovat

Nejlepší!!! :)

9 Kiki ;] Kiki ;] | 18. září 2011 v 21:56 | Reagovat

Skvělí..! ;) ;D ....♥  ♥

10 nes nes | 18. září 2011 v 22:09 | Reagovat

No tak k tomuhle nevim co mam napsat...
Musim říct že nejlepší byla ta scéna v autě. :-)

11 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 19. září 2011 v 6:02 | Reagovat

Super. Vážně obdivuju tvojí fantazii, já bych něco takovýho nevymyslela ani kdybych se na hlavu postavila. Ani nevíš jak závidim. Opravdu nej nej nej ;-) Jen tak dál.

PS: Nechtěla bys to zkusit vydat? Píšeš fakt suprově

12 Radienka Radienka | 19. září 2011 v 14:17 | Reagovat

jééé :-) úžasný :-)

13 Tery Tery | 19. září 2011 v 15:42 | Reagovat

Úžasnééééé :-D  ;-)

14 El El | 19. září 2011 v 18:46 | Reagovat

Miluju ty scény, kdy se oba snaží přesvědčit sami sebe, že k tomu druhému nic necítí! :-D Nebo naopak, když už toho maji tak akorát a nemaj sílu to zakrývat... Je to úžasný, úžasně roztomilý!!! :-P To v tom autě bylo totálně dokonalý! Dimka nám malilinko otevřel srdíčko... :-D Taky se mi tam moc líbí Arthur... Je to pěknej sympaťák... 8-) A taky chudák Lissa, :-( samý mrtvoly...
Nádherná kapitolka!!!!! Udělala jsem strašnou chybu - přečetla jsem si jí mooooc brzo a teď budu muset na můj vkus až  mooooooooooc dlouho čekat. :-?  :-D
No nic... Těším se na další! :-P

15 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 19. září 2011 v 19:41 | Reagovat

Adri, vim, že si na další kapitolu budeme muset zase počkat, ale mohla bys nám třeba napsat, jak se bude ta další jmenovat. Moc prosím :-D

16 lucyk lucyk | 19. září 2011 v 20:13 | Reagovat

skvělýýýýýýýýýýýýýýýýýýýý :-D  :-D  :-D hned zlepšený celý den :-)

17 Simča Simča | 19. září 2011 v 20:13 | Reagovat

:-)  :-) moc pěkný.

18 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 19. září 2011 v 20:40 | Reagovat

[15]: To třeba asi není možný, protože název dávám kapitole až po opravě, takže název je to poslední co dělám. :D
A nejsem si jistá, ale je možný že nebudete tentokrát muset čekat až tak dlouho, ale to uvidím podle školy. Zítra mám do pěti, takže tam asi dřív umřu a třeba nechápu proč mám dvě pauzy na oběd! :D

19 maryline maryline | 19. září 2011 v 21:30 | Reagovat

Kapitola je bozska! Jk jinak :) ale jakooo... ADRIAN jako odjel zpatky??? Nenene, at supka na akademii za Rose... Ehm myslim za Lissou :-D samozrmne :-)...

[18]: jo to tkt nechapu, sou v tech skolach jebli :D

20 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 19. září 2011 v 22:33 | Reagovat

[18]: Aha, já myslela, že dáváš názvy dřív, tak si počkam, až jí sem dáš ;-)

21 Missa Missa | Web | 20. září 2011 v 16:43 | Reagovat

Děkuji za to, že se mnou spřátelíš. Když promineš, tak si to přečtu později, protože chci začít od začátku a teď ještě musím udělat blbej referát :) Takže se omlouvám :-) Ale určitě to bude super, podle reakcí, které se tady objevují :-) Už se těším :-)

22 ŽandaK. ŽandaK. | 20. září 2011 v 20:27 | Reagovat

Skvělá kapitola jako vždy, už se těším na další.

23 Terka Terka | Web | 21. září 2011 v 17:43 | Reagovat

naprosto perfektní kapitola :) už se těším na další :) nej v tom autě a jak mason říkál, že jí belikov ještě omluví a teď-neomluvím :D prostě nej :)

24 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 21. září 2011 v 19:14 | Reagovat

[23]: Mám pro vás připravený infarkt :D

25 El El | 21. září 2011 v 19:35 | Reagovat

A na kdy nám ten infarkt tak přibližně plánuješ?  8-)já jen abych sem nechodila každou půl hodinu jako pako... :-D  Moc se těšim... :-P

26 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 21. září 2011 v 19:45 | Reagovat

[25]: infarkt v 26.kapitole a další kapitola až se od urazím!

27 El El | 21. září 2011 v 19:56 | Reagovat

Ty jsi uražená??? O_O

28 nes nes | 21. září 2011 v 19:58 | Reagovat

Co jsme provedly?

29 Radienka Radienka | 22. září 2011 v 14:44 | Reagovat

O_O

30 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 22. září 2011 v 16:03 | Reagovat

???

31 SuperCrazy7 SuperCrazy7 | Web | 22. září 2011 v 17:11 | Reagovat

8-O

32 Natasha Bedlife Natasha Bedlife | Web | 22. září 2011 v 18:13 | Reagovat

Třeba Adriu naštvalo, že je tady málo komentářů...

33 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 22. září 2011 v 18:17 | Reagovat

[32]: Jsme to nechtěli zase celý zaspamovat jako u minulý kapitoly 8-O

34 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 22. září 2011 v 18:20 | Reagovat

Ale jestli to tak je, tak já klidně napíšu třeba 100 komentů, pokud nám to přinese další kapču ;-)

35 tina tina | 22. září 2011 v 18:21 | Reagovat

úžasná kapitolka..... zase nějaká ta romatinka :-)

36 Elii Elii | 22. září 2011 v 18:49 | Reagovat

Prvně málo komentů a pak zase chce hodně.... To asi není důvod , ale jestli jo tak je to fakt o hlavu :-?  :-?

37 tina tina | 22. září 2011 v 18:54 | Reagovat

[36]: no každpádně ještě neznáme důvod .. tak nedělejme žádné důvody "proč". Na mě je toho teď taky docela hodně ve škole. a než si znovu zvyknu na to že mám nějakých 6-8 hodin sedět v lavicích a psát nějaké testy :/

38 Háňa o_O Háňa o_O | 22. září 2011 v 20:57 | Reagovat

[24]: jou tak na to se tesim :D

39 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 23. září 2011 v 17:59 | Reagovat

Jsem naštvaná kvůli tomu vašemu štěkání po sobě!

40 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 23. září 2011 v 18:51 | Reagovat

[39]: Tak mi už se štěkat nebudeme. Teda nemůžu mluvit za ostatní, ale sama za sebe se omlouvám

41 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 24. září 2011 v 14:37 | Reagovat

Prosím prosím, další kapitolku, smutně koukám :-(

42 maryline maryline | 24. září 2011 v 16:29 | Reagovat

Ale adri, my to tk nemysleli! :-)

43 Mannon Mannon | Web | 24. září 2011 v 20:34 | Reagovat

Adri... týýjo.. rekord.. skoro týen bez kapči ???  ???  ty bláho.. to je zléé.. hoodně zlé.. :-( Adruš... prosím prosím smutně koukám dáš další kapitolku??

44 nes nes | 24. září 2011 v 20:49 | Reagovat

Jo taky prosim a smutně koukám.

45 Elisa Elisa | Web | 24. září 2011 v 20:50 | Reagovat

[43]: pridávam sa, prosííííííím

46 ezlo ezlo | Web | 24. září 2011 v 21:33 | Reagovat

Bohužel jsem se nějakou dobu nedostala na internet,ale teď jsem tady :-D  :-D  :-D
Tak jdu na to :-D  :-D  :-D
Otevřela jsem oči a začala jsem zmateně tikat očima. Ležela jsem v jedoucím autě a dívala jsem se na sedačku před sebou. Hlavou jsem se opírala o něco měkkého a byla jsem přikrytá dlouhým koženým kabátem. Cítila jsem z něj Dimitrije, a tak jsem zůstala klidná. Otočila jsem hlavu směrem nahoru. V tu chvíli jsem si nebyla jistá, jestli se mi vše jen nezdá.
Dimitrij má podle všeho velmi unikátní vůni...docela závidím vampýrům jejich čich :-)
Dimitrij se díval ven z okýnka auta, zatímco jeho ruka mě pravidelně přejížděla po vlasech. Překvapilo mě, že si nevšiml mého probuzení, ale vypadal dost strhaně. Musel být unavený.
No, to se často nestává :-D  :-D  :-D  Pokud vím, tak ten vydrží týden bez jídla a vody a spánku....mno, to asi ne, Ježíšem ho nazývat nebudu :-)

47 ezlo ezlo | Web | 24. září 2011 v 21:34 | Reagovat

[46]: omlouvám se, to nemá být rozdělené, jen jsem se nějak překlikla. :-(  :-(  :-(

48 ezlo ezlo | Web | 24. září 2011 v 21:42 | Reagovat

Dlouho jsem přemýšlela nad tím co se vůbec stalo, dokud mi hlavou neproletěli zmatené vzpomínky. Badicovi, Dimitrij, útok, Strigoj, Strigojovi oči tupě zírající do těch mých, křik Lissy, rána, Strigojka a...
"Já ho zabila," vydechla jsem potichu.

Ano Rose!!! Fandíme Ti- jsi hrdina a ŽIJEŠ!!! :-)  :-)  :-)

Dimitrij prudce otočil hlavou a podíval se na mě. V jeho očích byla obrovská úleva a... a láska? Bylo možné, že to co celou dobu jsem k němu cítila byla láska? Nebo jsem to jen tak chtěla?
"Rose," pousmál se.
"Já ho zabila," zopakovala jsem ohromeně.
"To teda, a jak!" zaslechla jsem zepředu hlas Arthura Schoenberga.
Trhla jsem sebou a hned toho zalitovala, protože mě bolelo celé tělo až na... Posadila jsem se a ignorovala bolest svalů. Rychle jsem ze sebe odhrnula Dimitrijův kabát a vyhrnula si čisté tričko se svetrem, který jsem měla na sobě. Na břiše jsem měla pár modřin a odřenin, ale rána byla pryč.
"Vyléčila tě," zamumlal Dimitrij potichu.

A sakra, Dimitrij se evidentně bojí trestu O_O  O_O  O_O
Artur tu ale pořád zastupuje roli milý-vtipný-potrhlý(i když to ani ne)

"Neměl si jí to dovolit," obvinila jsem ho nepřítomně.

Teď si pravděpodobně oddychl :-D

Vzal svůj kabát a znovu ho dal přese mě. "Zemřela bys, kdyby to neudělala. Měla si vnitřní krvácení, nemohli jsme riskovat. Lissa byla slabá, ale vyléčila to, i když ty škrábance a modřiny ti už musela nechat," oznámil mi vážně.
"Ale jak? Vždyť tam byli strážci," řekla jsem a v tu chvíli mi to došlo. "To neudělala!" namítla jsem nevěřícně. "Kde je?"
"Klid," uklidňoval mě. "Je v autě spolu s královnou a Ivaškovem."
"Co-Co se stalo?" zeptala jsem se. Stále jsem byla zmatená a dezorientovaná.
"Já tu nejsem," oznámil Arthur Dimitrijovi až jsem překvapeně zamrkala.
"Když jsem zabil tu Strigojku, ležela si na zemi. Ztratila si spoustu krve a já věděl, že už nemáš moc času. Vzal jsem tě dolu, kde se všichni nashromáždili. Nejdřív jsem Lissu hledal v jejím pokoji, ale nakonec jsem jí našel právě až dole. Viděla tě a začala se ihned ptát co se stalo, hned jakmile jsem tě položil na pohovku. Všichni jí chtěli vzít pryč a Vanessa tě chtěla ošetřit, ale ona se protlačila až k tobě a začala tě léčit. Všichni viděli co se stalo... Věděla, že riskuje všechno, ale stejně to udělala. Když ale vyléčila vnitřní krvácení zhroutila se. Pak nastal zmatek. Musel jsem jim to říct. Ivaškov jim řekl o tom, že on i Lissa jsou jiní a královnu z toho málem trefil infarkt," vyprávěl.
"Asi hodinu se všichni královští překřikovali než se mi podařilo je donutit zmlknout. Převzali jsme situaci a rozhodli se, že musíme pryč. To že náš dům napadlo osm Strigojů je neslýchané. Nikdy jsem jich tolik bojovat společně neviděl. Teď jedeme na Akademii sv. Vladimíra, Badicovi tam prozatím zůstanou a královna odtamtud může odletět zpět ke dvoru," řekl Arthur.

Kde začít...mno...takže éter teď asi zkoumat nebudou, když Adrian zdrhá, a opět se nám tu začíná houfovat smrtonosná armáda Strigojů...jsme napnutí(nebo aspoň já)joko Piňďovi kšandy (ať žije čtyřlístek)

"Proč jste, ale v tomhle autě oba? Já nejsem Morojka," namítla jsem nechápavě.
Arthur se přes zpětné zrcátko podíval Dimitrijovi do očí a mě došlo, že něco tuší nebo dokonce ví o našem vztahu "studentka-učitel".
"I přes to, že tě Lissa vyléčila na tom nejsi moc dobře. Lissa chtěla jet s tebou, ale královna trvala na tom, že pojede s ní. Proto jsem musel Lisse slíbit, že se od tebe nehnu. Jela autem s královnou, Adrianem, lady Badicovou a její dcerou Catline. Lord Badica i se svým otcem, synem a jeho manželkou jeli autem se Stanem. A auto se zbývajícími žáky Akademie a Anitou řídí Vanessa," pronesl Dimitrij.

Rose se dostává extra ochrany...čichám čichám, že na tom Dimka zapracoval :-D

49 ezlo ezlo | Web | 24. září 2011 v 21:57 | Reagovat

(omlouvám se, že to sem dávám po částech, ale obávám se, že jinak by mi to komenty nevzali :-(  )

"Všechny jsi ohromila děvče," usmál se na mě Arthur a zase se zadíval na silnici. "Zabila jsi Strigoje a to ani nemáš značku slibu."
"Já ho zabila," zopakovala jsem znovu ohromeně.
"To je v pořádku," promluvil Dimitrij uklidňujícím tónem. "Musela si. Zachránila si tak život Lisse."
"To tys jí zachránil," opravila jsem ho.
"Ale nikdy bych nevěděl, že je v nebezpečí, kdyby jsi mi to neřekla, a to by se nestalo, kdyby si ho nezabila," trval na svém.
"To je pravda," uznala jsem.
"A mě si zachránila život taky," ozval se Art. "Vzpomínáš? Ten Strigoj si na mě už brousil zuby, ale ty si po něm hodila ten šutr," připomněl mi.
"Vážně?" zeptal se mě Dimitrij překvapeně.
Přikývla jsem.
"Musíš být unavená," začal. "Spala si něco kolem tří hodin z toho jsme jednu a půl na cestě."
Zajel rukou pod svůj kabát, kterým jsem byla přikrytá a nahmatal mou ruku. Pevně, ale zároveň opatrně jí stiskl a v jeho očích jsem zahlédla něco v co jsem ani nedoufala, že uvidím. Nebylo to nic co by mě vzrušovalo spíš jsem cítila, jak jsme si navzájem blízko. Jako by naše duše byly díky spojeným rukou propojené.
Jemně jsem se usmála. "Trochu," přiznala jsem. Když jsem se vzbudila ležela jsem hlavou Dimitrijovi na klíně, ale teď jsem si nebyla jistá tím, že jí tam znovu můžu položit.
Dimitrij přikývl a mě došlo, že mu to nevadí, i když jsem byla překvapená tím, že nepřemýšlí nad tím, jak si to Arthur vyloží.
Hlavou jsem klesla zase Dimitrijovi do klína a prudce vydechla. Jeho ruka stále držela tu moji a to mě jistým způsobem uklidňovalo. Bylo to příjemné a uklidňující. Cítila jsem, jak mě bolí celé tělo, ale taky jsem cítila ten známý hřejivý pocit.
Zavřela jsem oči a snažila se nahmatat Lissiny myšlenky, ale ona spala. Cítila jsem, že je stejně vyčerpaná jako já. Otevřela jsem znovu oči a dívala se na Dimitrije, jak mě pozoruje.
"Nikdy jsem si nemyslela, že jsou Strigojové, tak silní," řekla jsem.
"Já vím. Každý je poprvé trochu zaskočený tím, jak šíleně rychlí a silní jsou, ale příště už tě to nepřekvapí," povzbuzoval mě.
"Co teď udělají se mnou a Lissou?" zeptala jsem se ho. Opravdu mě dělalo starosti to co můžou dospělí udělat po tom co zjistili co umí.
"Profesorka Carmacková se s ní pokusí najít nějaké zmínky o éteru. Nevím co přesně se bude dít, ale nikdo jí ani tobě neublíží," slíbil.
"Aspoň jí někdo pomůže s těma depkama," vydechla jsem.
"Vše bude v pořádku," zopakoval Dimitrij.

Ano Dimko, utěšuj, utěšuj a ty Arture, buď dál hodný strýšek :-D (hlavně nám ho Adri prosím nezabij, jako to udělala Richelle)

Pak jsem zavřela oči a usnula. Spala jsem asi jen půl hodiny, pak jsem jen ležela se zavřenýma očima. DImitrij nic neříkal, ale Arthur po nějaké době to ticho narušil.
"Spí?" zeptal se.
"Ano," potvrdil Dimitrij klidně. "Připomíná ti Ekaterinu?" zeptal se Arthura nejistě.
"Ekaterina byla úplně jiná. Rose je silná a na to kolik jí je velice chytrá. Netvrdím, že má úplně ideální povahu, ale ví co je její povinnost," odvětil.
Ucítila jsem na sobě Dimitrijův pohled. "Lituješ toho?" zeptal se.
"Nikdy bych toho nelitoval. Moc lidí o mě a Ekaterině nevědělo ani o našem manželství, ale miloval jsem ji," řekl.
Cože? Arthur byl ženatý?
"Já vím," vydechl Dimitrij. "Stejně to, ale nikdy nepochopím. Nikdy bych nedokázal udělat něco takového."
"Vážně?" zeptal se ho Art a v jeho hlase zaznělo pobavení. "Myslím, že skončíš úplně stejně jako já. Aspoň to tak vypadá."
"Jak to myslíš?" promluvil Dimitrij tvrdým tónem.
"Jsem už starý, ale slepý ne," zasmál se naplno. "Vidím, jak se na ní díváš, a jak se ona dívá na tebe. Nikdy bys jí nenechal ti říkat soudruhu nebo s tebou mluvit, tak jak mluví, kdybys k ní byl lhostejný."
Byla jsem zaskočená. Arthur to věděl? Věděl, že něco s Dimitrijem k sobě cítíme a nenahlásil to?
"Oba budeme strážci princezny Dragomirové a ona je o sedm let mladší. Není to správné," trval Dimitrij na svém.
"Ekaterina byla ode mě pět let, to ty víš. A taky víš, že jsem se nechal převelit, když jsme se vzali. Náš vztah nikdy neohrožoval naši práci a to jsem jí viděl prakticky pořád," odvětil klidně.
Co? Arthur si vzal dhampýrku? To teda byla síla. Tohle bylo neslýchané.
"Nechci o tom mluvit," oznámil mu Dimitrij.
"Měl bys jí vzbudit. Musíme natankovat a ona by měla něco sníst," změnil téma rozhovoru.
Dimitrij se uvolnil a jemně mě pohladil po vlasech. "Vstávej, Rose. Musíš vstát," řekl jemně.
Po chvíli jsem otevřela oči a usmála se. Cítila jsem se provinile, že jsem vyslechla rozhovor, který jsem neměla slyšet, ale když jsem ho uviděla trochu se mi zvedla nálada. Rozhodla jsem se neřešit to co jsem slyšela a řešit to co se bude dít teď. Bylo zbytečné řešit jaké by to mohlo být mezi mnou a Dimitrijem, když jsme se rozhodli, že se od sebe budeme držet dál.

***lapám po dechu***
Artur a ženatý??? Tobě můza a inspirace evidentně nechybí!!! Což je dobře :-D
Dimitrij se nám odhalil, pche, prej že se o Rose nezajímá...to vidíme :-)  :-)  :-)

"Co se děje?" zeptala jsem se.
"Musíme natankovat. Co chceš k jídlu?" obdařil mě jeho obvyklým polovičním úsměvem.
"Koblihy?" usmála jsem se.
Auto zastavilo a Arthur se na sedačce otočil na mě a Dimitrije.
"Zůstaňte tady. Bude mi to nejspíš chvíli trvat, musím ještě zavolat Vanesse," řekl vážně a vylezl z auta. Natankoval a zmizel v malé samo obsluze.
"Jak se cítíš?" zeptal se mě Dimitrij s pustil mou ruku, kterou celou dobu pevně držel.
Posadila jsem se a obula si boty, které byly pod sedačkou. "Jako by mě zmlátila banda Strigojů," odvětila jsem a znovu se na něj otočila.
Konečky prstů se dotkl mojí tváře a já ucítila lehkou bolest.
"Máš na tváři malou modřinu a schytala si pár škrábanců a dalších modřin, ale myslím, že budeš v pořádku," řekl zamyšleně.
"Vidím toho Strigoje. Jeho tvář. Jak se na mě ještě díval, když jsem..." zarazila jsem se.
"První Strigoj je vždycky nejhorší. Brzy to, ale bude lepší," slíbil.
"Cítím se strašně," zamumlala jsem.
Dimitrij mě opatrně vzal kolem ramen a přitáhl si mě k sobě. Byla jsem překvapená, když mě obejmul, ale neodtáhla jsem se. Přitiskla jsem se k němu a doufala jsem, že se v jeho náruči schovám před světem.
"Bál jsem se, že zemřeš," zašeptal potichu.
"Co?"
"Když jsem zabil tu Strigojku, ty si ležela na zemi a krvácela. Myslel jsem, že zemřeš," vysvětlil.
"Proč mi to říkáš?" zeptala jsem se nejistě.
Opřel si čelo o to moje a mlčel. Nemusel nic říkat, rozuměla jsem.
Chvíli jsme tam ještě tak seděli, ale pak jsme se zas od sebe odtáhli.
"Až se vrátíš na Akademii bude z tebe hrdinka," usmál se Dimitrij. "Zabila si Strigoje a to úplně sama."
"Mason bude vedle," souhlasila jsem.
"To bude," ujistil mě.

Ňamy, ňamy...dostávám hlad... to sem ale nepatří :-)
Ano, Dimko, utěšuj Rose, pomáhej jí překonat trauma a ve správné chvíli jí vyznej lásku!!!

Po té co jsme se vrátili na Akademii bylo všechno vzhůru nohama. Královna spolu s Adrianem po dvou dnech odletěla zpět ke dvoru. S Lissou jsme byli vyslýchané kvůli éteru, ale po pěti dnech se to zase dalo do pořádku. Profesorka Carmacková společně s doktorkou Oledzkou jí dali nějaké prášky na deprese, a tak to prozatím nechali být.
A co já? Pět dní se o mě nikdo pořádně nestaral. Modřiny i většina škrábanců se už vytratili a včera jsem dostala svou první molnijskou značku. Mezi dhampýry jsem teď byla superstar a taky proto do mě právě hučel Mason i s Eddiem, abych si sundala náplast z krku a ukázala jim znak za bitvu.
"No tak, Rose!" přemlouval mě Mason vzrušeně. "Ukaž to!"
"Ne, kluci. Vážně. Mám to nechat zalepené ještě pár dní," dohadovala jsem se.
"Jen na chvíli!" přidal se Eddie.
"Možná večer, teď mám trénink," odsekla jsem.
"Belikov ještě pět minut počká," odsekl Mason.
"Nepočká," ozval se za mnou Dimitrijův hlas.

Hohohó, dobrá stěrka, Dimitriji, a ty Masone buď hodný, nebo taky umřeš... :-(
"Tak vidíš!" řekla jsem Masonovi vítězně.
"Jdeš pozdě," oznámil mi Dimitrij.
"Ehm... tak my mizíme. Čau, Rose," vysoukal ze sebe Mason a společně s Eddiem se otočili k odchodu.
"Srabe," zavrčela jsem.
"Máš být už pět minut v tělocvičně," pronesl Dimitrij vážně.
"Jo, vždyť tam jdeme!" vyhrkla jsem.
"Být tebou se chovám líp nebo si to doporučení rozmyslím," pousmál se, když jsme už převlečená vrazila do tělocvičny.
"Doporučení?" usmála jsem se.
"Princ Daškov by velice rád vzal svou dceru na příští víkend do Missouly a chtěl by vzít sebou i Lissu s tebou," oznámil mi.
"To jako fakt?" vyhrkla jsem nadšeně.
"Ano. Přimluvil jsem se za to, že by jste měli jet. Po tom posledním víkendu by jste se měli trochu odreagovat," poznamenal.
"Děkuju!" vyhrkla jsem a skočila mu kolem krku. To co dělám mi došlo až když jsem ucítila jak ztuhl. "Ehm... promiň," odtáhla jsem se.

Ale Dimko, nebuď tak dochvilný...pět minut nic není!!!
Ale ten nákup se mi nezdá... že by se znovu objevil řetízek s kouzlem? A že by se znovu objevil Daškov a unesl Lissu? Mno, uvidíme.
Ale co Dimitrijovi tolik vadí na objímání...což mi připomíná, co ten šesti-stránkový referát pro Kirovou? Vsadím se, že Rose ještě ani nezačala s psaním 8-)
Začala normální hodina a mi jako vždy bojovali. Tentokrát mi, ale přišlo, že mě Dimitrij nešetří jako vždycky. Bojovali jsme bez zábran. Byl rychlý a tvrdý. Snažila jsem se mu vyhýbat a odrážet jeho útoky, ale byla jsem příliš pomalá. Chtěla jsem ho praštit, ale on mě chytil za předloktí a přitáhl si mě tvrdě k sobě. V tu chvíli jsem ztuhla.
"Jsi mrtvá," zavrčel.
"Já vím," řekla jsem klidně a podívala jsem se mu do tváře.
V tu chvíli jsem ucítila Lissu. Vtáhla mě do své hlavy a já viděla všude krev. Stála uprostřed chaty, kde se scházela s Christianem a klečela v kaluži krve. V ruce svírala list papíru.

Vím co jsi. Už to vědí i oni, ale to tě nezachrání. Tvá moc je předurčená k léčení. Nemůžeš přehlížet svůj osud, Vasiliso. Musíš sloužit lidem. To je tvůj úděl.

A jé, dopis...vize...nevěstí to nic dobrého :-(

50 ezlo ezlo | Web | 24. září 2011 v 21:58 | Reagovat

Tupě zírala na lístek a ztěžka polkla. Otočila hlavou a podívala se na mrtvou lišku asi dva metry ležící od ní. Byla vyděšená, když zaslechla zavrzání dveří.
"Lissa!" vyhrkla jsem. Rychle jsem se snažila, alespoň trochu jejího strachu pohltit do sebe.
"Kde je?" zeptal se Dimitrij pohotově a vyběhl za mnou ke dveřím tělocvičny.
"V chatě," oznámila jsem a běžela za ním.
Blížili jsme se k chatě a já cítila, jak se Lissa trochu zklidnila. Dimitrij prudce otevřel dveře a já uviděla, jak Lissu v náruči drží Christian.
Ulevilo se mi, když jsem věděla, že je v bezpečí. Měla jsem strach, že jí někdo ublíží. On jí, ale jen pevně objímal a utěšoval jí.
"Rose," otočil se na mě.
"Liss," poklekla jsem vedle nich.
Věděla jsem, že Lissa Christianovi řekla o éteru už před odjezdem k Badicovým, ale já si nebyla jistá tím, jak se s tím vyrovná. Taď jsem ale už pochopila, že Lissu vážně miluje. Miloval jí a bylo mu úplně ukradené, jaké má chyby. Insktinktyvně jsem se podívala na Dimitrije a přemýšlela, jestli to co k němu cítím je stejné.
Dimitrij vytáhl z kapsy kalhot na cvičení telefon a vytočil nějaké číslo. Jakmile jsem zaslechla ruštinu došlo mi, že volal strážcům. Zněl rozčíleně a dost do telefonu štěkal rozkazy. Típnul hovor a klekl si vedle nás.
"Strážci jsou na cestě. Jsi v pořádku?" zeptal se Lissy.
"Když jsem přišla, tak..." zlomil se jí hlas.
"Pššt... To je v pořádku my víme," konejšil jí Christian. "Můžu jí vzít pryč?" zeptal se Dimitrije.
Dimitrij se podíval na mě.
"Měl by jí odvést za doktorkou Oledzkou," řekla jsem.
Přikývl a stále se na mě díval. "Jdi s nimi," poručil mi.
Pomohla jsem Christianovi postavit Lissu a oba dva jsme jí podepřeli. Byla slabá a celá se třásla. Byla vyděšená. Stalo se ještě něco o čem nic neřekla a já to věděla. Cítila jsem to.
"Jsem s tebou," zašeptala jsem jí, když jsme vyšli z chatky. Sotva chodila a byla k smrti vystrašená. Takovou jsem jí už dlouho neviděla a to mě děsilo.
Spolu s Christianem jsme jí odvedli na ošetřovnu, kde se jí ujala doktorka Oledzká a Christiana vyhnala na chodbu. Mě chtěla vyhnat taky, ale Lissa neustále opakovala, že musíme s Christianem zůstat, ale jelikož jí doktorka musela dát nemocniční mundur, tak musel Christian na chvíli vypadnout. Lissa se netvářila nijak nadšeně z toho, že si musí obléct tu nemocniční hrůzu, ale doktorka na tom trvala, protože musela Lisse zavést kapačku s léky.
Jednu věc jsem nenáviděla snad i víc než Strigoje: jehly. Doktorka vytáhla z šuplíku čistou injekční stříkačku a napíchla Lisse žílu, zatímco jsem se snažila dívat jinam. Bylo to asi dětinské, ale nikdy se mi nelíbili ty až příliš hubené věcičky, které se strkaly pod kůži a napichovaly žíly.
"Rose?" vydechla Lissa unaveně, když doktorka odešla z místnosti.
"Ano?"
"Teď asi usnu," zamumlala potichu.
"Tak spi. Budu tě hlídat. Neboj se budu u tebe. Neopustím tě," slíbila jsem.
"Dobře," vydechla a začala pomalu zavírat oči.

Ano Rose, ochraňuj Lissu a ty ji Christiane podporuj a ty Dimitriji...radši nic :-D

Tak se Adrio ještě jednou omlouvám za překliky a doufám, že jsem tě svými komenty neunudila... Jo, a není to myšleno jako spam, to rozhodně ne! ???
Tak děkuji za skvělou kapitolu a těším se na dalši :-D  :-D  :-D

51 Háňa o_O Háňa o_O | 24. září 2011 v 23:01 | Reagovat

[43]: pravda pravda :) a vidis dokazeme i drzet spolu.D Prosim :)

52 cassi-fanfantasy cassi-fanfantasy | 25. září 2011 v 0:47 | Reagovat

[51]: Tak, tak, souhlasim

53 l-exi l-exi | E-mail | 25. září 2011 v 9:57 | Reagovat

Ahoj Adri :-D Doufám že se neurazíš, ale kdy bys nám mohla dát další kapitolu bylo by to SUPER! ;-) Ale nechci aby to vyznělo jako, že ti to přikazuju. To ne. :-) jen se chci zeptat kdy nám přibližně dáš novou kapitolu. ;-)  ;-)  ;-) Snad se neurazíš :-|

54 Adria Morgan Night Adria Morgan Night | E-mail | Web | 25. září 2011 v 10:14 | Reagovat

[53]: Jestli všichni budete psát komentáře, jako bych byla porcelánová panenka nebo modla, tak tu povídku dlouho neuvidíte! :D Halóó já jsem já! Nejsem modla, takže fakt se mnou můžete jednat naprosto normálně! ;-)

55 l-exi l-exi | E-mail | 25. září 2011 v 11:37 | Reagovat

[54]:: To nebylo jenom kvůli tobě :D Bylo to i pro ostatní aby si o mě znovu nemyseli že na tebe mluvím jak na psa! :-D tak se nezlob :D

56 Mannon Mannon | Web | 25. září 2011 v 19:16 | Reagovat

[54]:já se kt obě někdy chovala jak k porcelánové panence?? děláš si prdel?? :D :D Ale už mám celkem krutý absták.. jelikož už mi dochází všechny knihy, co bych mohla číst..nebo spíš došli,..zrovna mam po delsi dobe zas den volna, tak sem se tesila ze uz bych si ji mohla preciist a ona nikde :-(  :D  :D  prosíííím.. dneska přidej kapčůů :) miluj tě

57 Háňa o_O Háňa o_O | 25. září 2011 v 19:24 | Reagovat

[56]: pekne receno :D je to uz tyden a vazne to cekani me dost ubiji.. ani se neucim jen cumim do pc.. kdy uz tu bude dalsi a ono porad nic :(:( chjo :D

58 Mannon Mannon | Web | 25. září 2011 v 20:00 | Reagovat

[57]:já mám teda štěstí, že jako mám ted 3 práce, tak jsem zaměstnaná až až, ale když už mám volno, tak si aspon něco málo přečtu :D a sem se vždy koukám jako první ;-) a když vidím, že tu je kapča, tak jsem štastná jak blecha a mám z toho druhý vánoce :D to pak dokud nepřečtu kapitolu a nerozdejchám vše co v ní bylo psáno, tak absolutně nevnímám svět a to na mě klidně můžete řvát, mlátit mě, ale neodpovím :D :D

59 Háňa o_O Háňa o_O | 25. září 2011 v 20:09 | Reagovat

[58]: Vidim ze co se tyce toho cteni kapitoly jsme na tom uplne stejne :D

60 Mannon Mannon | Web | 25. září 2011 v 20:17 | Reagovat

[59]:jsem ráda, že na tom tak nejsem sama :D :D

61 Háňa o_O Háňa o_O | 25. září 2011 v 20:23 | Reagovat

[60]: kolikrat se u toho tlemim .. az si rikam.. co jsem to za magora :D

62 Mannon Mannon | Web | 25. září 2011 v 20:34 | Reagovat

[61]: jo že :D taky si říkám :D jsem dneska četla zrovna znovu celou tuto povídku a otravoval mě tu pes a místo abych na něj zařvala Lexi, tak jsem na něj řvala Lisso !! :D no už mi jebalo dobře :D vidíš Adri co se mnou dělá tvoje povídka?? :D honéééém dalšííí

63 Háňa o_O Háňa o_O | 25. září 2011 v 20:38 | Reagovat

[62]::D :-D  :-D Tj :D Adri Prosim:D skoda ze neslysis zoufalost v mem hlase.. to by si urcite neodolala:D  :-D

64 Mannon Mannon | Web | 25. září 2011 v 20:49 | Reagovat

[63]:už se jí snažím přemlouvat přes Skype :D :D

65 Háňa o_O Háňa o_O | 25. září 2011 v 22:03 | Reagovat

[64]: teda se divim ze nam tak dlouho odolava :D

66 WinstonHorgo WinstonHorgo | E-mail | Web | 1. března 2017 v 15:31 | Reagovat

thanks towards this countless revealing website, keep up the great jobless check out this <a href=http://onlinecasinos-x.com>online casinos</a> offers    , buy <a href=http://www.sextoysfun.net>sex toys</a>

67 IvlevBycle IvlevBycle | E-mail | Web | 12. května 2017 v 14:25 | Reagovat

cialis segunda mano

      <a href=http://cheapcialismsz.com/>cialis online</a>

    <a href="http://cheapcialismsz.com/">cialis price</a>

    cialis 5 mg preisvergleich

68 BlackBycle BlackBycle | E-mail | Web | 12. května 2017 v 21:26 | Reagovat

which are the best payday loan companies

      http://paydaybestloan.com/ - installment loan

    <a href="http://paydaybestloan.com/">loans direct</a>

    personal loans midrand

69 DavidBycle DavidBycle | E-mail | Web | 13. května 2017 v 23:07 | Reagovat

viagra cialis milano

      <a href=http://viagrabuytoday.com/>buy viagra online</a>

    <a href="http://viagrabuytoday.com/">online viagra</a>

    pharmacies drug viagra and

70 DrewBycle DrewBycle | E-mail | Web | 18. května 2017 v 4:00 | Reagovat

brand cialis pills from canada

      <a href=http://buycialisizronline.com/>buy cialis</a>

    <a href="http://buycialisizronline.com/">cialis cheap</a>

    wow look it cialis soft canada

71 AndreyBycle AndreyBycle | E-mail | Web | 19. května 2017 v 3:22 | Reagovat

whole sale generic cialis

http://buycialisvjonline.com/ - cilais price

<a href="http://buycialisvjonline.com/">cialis cheap</a>

female cialis online

72 AnnieBycle AnnieBycle | E-mail | Web | 21. května 2017 v 1:13 | Reagovat

we choice women viagra

      <a href=http://cheapviagrazpn.com/>viagra online</a>

    <a href="http://cheapviagrazpn.com/">buy generic viagra</a>

    identify generic viagra.

73 MoisesBycle MoisesBycle | E-mail | Web | 22. května 2017 v 14:08 | Reagovat

viagra sample for sale

      http://buyviagracvz.com/ -  buy viagra

    <a href="http://buyviagracvz.com/"> buy viagra</a>

    viagra main office canada

74 AnnieBycle AnnieBycle | E-mail | Web | 23. května 2017 v 13:32 | Reagovat

viagra en linea sk

      <a href=http://cheapviagrazpn.com/>viagra</a>

    <a href="http://cheapviagrazpn.com/">viagra cheap</a>

    line pharmacy uk viagra

75 SethBycle SethBycle | E-mail | Web | 23. května 2017 v 14:40 | Reagovat

visit web site cialis 30 mg

      <a href=http://cialisbuyvbz.com/>generic cialis</a>

    <a href="http://cialisbuyvbz.com/">cilais price</a>

    cialis et apcalis

76 KirkBycle KirkBycle | E-mail | Web | 25. května 2017 v 13:12 | Reagovat

viagra generico offerta

      <a href=http://cheapviagrazxd.com/>buy viagra</a>

    <a href="http://cheapviagrazxd.com/">buy viagra online</a>

    chinese herbal viagra uk

77 generic_cialis generic_cialis | E-mail | Web | 28. května 2017 v 13:23 | Reagovat
78 viagra viagra | E-mail | Web | 16. června 2017 v 4:57 | Reagovat
79 ElleBycle ElleBycle | E-mail | Web | 12. července 2017 v 14:47 | Reagovat

advance cash colorado springs

      http://loansolobest.com/ -  payday express

    <a href="http://loansolobest.com/">payday loans</a>

    ee credit

80 LiosBycle LiosBycle | E-mail | Web | 1. srpna 2017 v 18:57 | Reagovat

cialis 20 mg vs 10 mg

      http://genericialisasonline.com/ - cialis online

    <a href="http://genericialisasonline.com/">cheap cialis online</a>

    cialis on sale in canada

81 RefolBycle RefolBycle | E-mail | Web | 4. srpna 2017 v 22:33 | Reagovat

viagra sklep

      http://buycheapviagralk.com/ -  generic viagra

    <a href="http://buycheapviagralk.com/"> cheap viagra</a>

    best cialis or viagra

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama