12.kapitola-Bezpečí

22. července 2010 v 15:54 | Adria |  Východ slunce



12.kapitola-Bezpečí
Uplinuly dva týdny a skoro vše se vrátilo do starých kolejí. Rosina matka už se dávno vrátila do Evropy a tak jediné tréninky navíc Rose měla s Christianem. Byli dobrej tým a zatím co oni trénovali boj, Lissa zkoumala jak nejlépe pomoct Dimitrijovi a Adrian se věnoval Rose. Rose byla jednou před týdnem s Adrianem na rande. Líbilo se jí to byla to sranda, ale pak jí Adrian políbil. Nechala se, bylo to sice příjemné, ale scházelo jí tam jiskření které vždy při polibku zažila jen s Dimitrijem. Od té doby se snažila nenápadně Adrianovy vyhýbat. Navíc Adrian pracoval na tom jak prokázat, že Viktor stojí za všemi těmi útoky na Morojské rodiny.
Rose za pomoci Lissy a Eddieho dohnala všechno učivo a v boji vynikala. Konečně byla zas dost dobrá na to, aby jí zvolili Lissy strážkyní.

Rose akorát ležela na postely a přemýšlela. Měla strach o Dimitrije, ještě se neozval. První týden si myslela, že pořád si nenašel trvalé místo k přebývání, ale teď už měla strašný strach. Už několikrát chtěla odjet do Great Falls, ale Lissa jí vždy uklidnila.
"Lisso já mám o něj vážne strach. Jsou to dva týdny!" zkusila Rose zase a šla do Lissinýho pokoje.
"Rose určitě je v pořádku. Tak mu zavolej ty." navrhla Lissa
Celé ty dny Rose šílela a ani jednou jí nenapadlo mu zavolat. Byl čas kdy musel být už v úkrytu. Rose se rozhodla mu zavolat hledala telefon když slyšela jak jí vyzvání telefon. Podívala se na display byl to Dimitrij. Usmála se a zvedla to.
"Rozo?" promluvil naní Dimitrij
"Právě jsem ti chtěla volat. Už jsem se bála, když ses neozval."
"Omlouvám se Rose, ale v Great Falls není moc Morojů a Dhampýrů měl jsem hlad." přiznal
"Ty si...?" Rose polkla. Věděla, že Dimitrij pije jen tolik, aby přežil a nezabíjí je. Musel, ale dávat pozor, aby nejdřív Moroje omráčil. Už tak riskovali, že Morojové si všimnou, že je jeden Strigoj, který je nechce zabít, ale jen má hlad. Rose věděla,že to by pak po něm šli strážci a to by pak zjistili, že Dimitrij žije a zabili by ho.
"Ne nikoho jsem nezabil jen jsem se napil. Nikdo mě neviděl jen jednoho Moroje bude trochu bolet hlava" řekl hořce Dimitrij. Z jeho hlasu bylo poznat, že se sám sobě hnusí.
"Nevyčítej si to. Nemůžeš za to. Už za měsíc to skončí a budeš to zas ty." promluvila Rose uklidňujícím tónem
"Rose už nikdy to nebudu já, ne úplně." začal odporovat.
"To neříkej budeš to ty. To ti slibuju!" řekla Rose vážně.
Dimitrij poznal, že nemá cenu odporovat. Její hlas uspával toho vraha v něm cítil se zas být sám sebou. Cítil klid nic ho nepobízelo vraždit, nic ho nenutilo chovat se jak bezcitný vrah, nepřipadal si jak zrůda. Když s ní mluvil cítil jen kladné pocity a to ho uklidňovalo. Proto radši pokračoval trochu míň vážně, aby si užil ty neobviklé emoce. "Ne budu trochu jiný a polezu ti na nervy, protože až to budu úplně já tak si tě k sobě připoutám a už nikdy tě nepustím."řekl a v jeho hlase byl náznak úsměvu.
"Tak to tě beru za slovo." odpověděla Rose na oko vážně. Konečně s ním mluvila a pořád věděla, že je to on.
"Rose vadí mi,že musím být od tebe tak daleko. Bojím se o tebe. Nechci aby ti Viktor ublížil a když jsem tady, tak ti nemohu pomoc, kdyby jsi potřebovala." řekl blestně.
"Ty mě už chráníš tím, že žiješ. Musí to tak být. Taky chci být s tebou, ale nejdeto ne dokud to nejsi ty. Kdyby se k tobě dostal Viktor zbavil by se nás obou."
"Rose až to všechno skončí a já budu já, musíme si promluvit." řekl vážně Dimitri
"O čem?" zeptala se a v hlasu jí asi zazněl strach.
"Nic čeho se musíš bát. Teda aspoň doufám."
"Dobře uvidíme se za 35 dní v Great Falls. Už brzy Soudruhu" usmála se Rose do telefonu
"Už brzy Rozo" odpověděl a zavěsil.

Rose jen chvíli seděla na posteli a usmívala se pak se v dveřích oběvila Lissa a posadila se k ní."Je v pořádku" usmála se Rose na Lissu.
"Co ti řekl, že si tak šťastná?" vyzvídala Lissa.
"Nic důležitého. Vtipkoval, že jakmile to bude on tak si mě k sobě připoutá." usmála se Rose nepřítomě.
"Ty ho opravdu miluješ, že?" zeptala se Liss, ale bylo to spíš konstatování než otázka.
"Ano. Říkal, že až bude po všem musíme si promluvit. Nevím jestli se má děsit nebo být šťastná." řekla Rose a trochu posmutněla
"Neboj určitě to jen bude debata o tom kolik dětí si pořídíte." zavtipkovala Lissa a rozesmála se.
Rose se taky smála, ale pak se zarazila "Víš přece Liss, že je zakázáno, aby dva dhampýři měli děti." řekla Rose. Trochu jí ten vtip rozhodil. Věděla, že nebude moc mít s Dimitrijem děti. Byla si tím jistá už od začátku, ale říct to nahlas bylo něco jinéhu.
"Rose časy se mění. Navíc mi příjde špatné zakazovat někomu mít dítě s tím koho miluje. Ano, nikdo neví co by z toho dítěte vyrostlo. Vím, že se Morojové bojí toho, aby pak z dítěte vyrostl člověk. Já osobně si myslím něco jiného. Pokud někdy budu královnou nebo budu v radě Royal budu navrhovat, aby se tento zákon předělal." řekla Lissa hořce
Rose věděla jak Lisse příjde špatné zakazovat někomu něco přirozeného a mezi přirozené věci samo sebou patřilo i mít dítě. "Bylo by bezva mít dítě, ale obě víme, že se to nestane." posmutněla Rose. "No umíš si představit mě jako mámu. Chudák dítě." zavtipkovala Rose, aby nemusela myslet na nepříjemné věci.
"Sakra" řekla Liss "Za dvacet minut začína hodina a my jsme ještě v pyžamu!"
"Sakra" zopakovala Rose a začala se oblíkat. Rose si vybrala z oblečení, které jí Lissa nakoupila. Lissa se trefila, všechno se Rose neskutečně líbilo. Nakonec si vybrala volnější džíny a červené sportovní tílko. Když si balila učebnice Lissa už naní volala, že musej už jít.

Po dopoledním vyučování, když byl čas oběda Rose se s Liss vydala do jídelny. Christian na ně už čekal.
"Hele kdy budete mít ty zkoušky?" zeptala se Lissa Rose.
"No budou se konat za 8 dní a pak za dalších 10." odpověděla Rose.
"Fajn a za 5 dní jedeme do Paříže." konstatovala Lissa
"Cože už?" vyhrkla Rose
"Co pak si už zapoměla na dárek ode mě?" objevil se Adrian u stolu a přisedl si.
"Ne jen jsem zapoměla, že jedem už tak brzo." odvětila Rose a Chris se zasmál.
"Počkej co Lissa naplánovala. Musíte prej koupit šaty na maturitu. Taky jsem něco slyšel o tom, že vy dvě musíte ještě někam zajít a já budu muset s Adrianem trčet v hotelu."
"Vážně?" otočila se Rose na Lissu.
"Jo až bude čas tak ti to vysvětlím." odvětila a pak pokračovali v debatě co všechno musí navštívit.


 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Arizona ♥ Arizona ♥ | 23. července 2010 v 15:53 | Reagovat

Je to fajn povídka, ale..řekla bych že tam máš několik chyb, pravopisných, v každým díle...není to zásadní problém, ale bez nich by to vypadalo líp..

2 Jill Jill | 17. října 2010 v 18:26 | Reagovat

"Ne budu trochu jiný a polezu ti na nervy, protože až to budu úplně já tak si tě k sobě připoutám a už nikdy tě nepustím." naprosto úúúúžasnýý :-)

3 LussyNda LussyNda | Web | 30. listopadu 2011 v 10:35 | Reagovat

skvela povidka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama