10.kapitola-Dlouhé povídání

19. července 2010 v 17:03 | Adria |  Východ slunce
Chci aspoň jeden komentář!!!!



10.kapitola-Dlouhé povídání
"Rose jsi v pořádku?" zeptala se Lissa, když vyšla z koupelny a uviděla Rose jak zklesle sedí na posteli a otáčí stránky alba od Christiana a zastavila vždy, když spatřila na fotce Dimitrije.
Rose jen dál hleděla na fotku Dimitrije a v očích se jí leskly slzy. Vzpomínala na všechny chvíle kdy byly spolu, na chvíle kdy jí poučoval a ona mu jen odporoval. Co by teď za ty chvíle dala. V albu zrovna viděla dvě fotky, vyfocené chvíli před útokem Strigojů. Bylo to o teréním cvičení, když bojovala s Dimitrijem na jedné bojovali a nadruhé na něm Rose seděla a kůlem mu jakoby probodávala srdce. Na kolika fotkách které v albu viděla ani nevěděla, že jí někdo fotí.
"No tak Rose ty si pomohla mě, když jsem to potřebovala a teď pomůžu já tobě." objala jí Lissa a pokračovala. "Možná vím jak mu pomoct. Jak ho zachránit, ale nejdříve chci slyšet všechno od začátku. Ano? No tak pověz mi jak jsi se zamilovala a jak to celé bylo." usmála se Lissa pozbudivě.
"Dobře. Začalo to když..... " Rose jí řekla vše i to jak se v dané situaci cítila, když však se dostala k tomu co se stalo v té chatce, zarazila se.
"To je dobré napij se" podala jí Lissa sklenici vody.
Rose jí přijala a napila se, pak pokračovala až do Dimitrijovi údajné smrti. Pak Rose na chvíli přestla a Lissa jí začala klást otázky ohledně Missoule.
"Rose viděla jsi Dimitrije v Missoule?"zeptala se Lissa
"Ano, Lisso on je jiný než ostatní...on mě pořád miluje." vydechla Rose a steklo jí pár slz z očí.
"V to jsem doufala teď mi pověz co se stalo v Missoule." pobídla Lissa svou nejlepší kamarádku, aby pokračovala ve vyprávění.
Rose jí vše řekla. Řekla jí jak jí Dimitij pomohl, když omdlela. Řekla jí o růži i o jejich setkání v opuštěné budově. Vypověděla i to co jí pověděl Dimitri i to, že za vším stojí Victor.
"Rose nevím co říct" začala Lissa slyšela toho tolik, že nevěděla jak má reagovat.
"Jen řekni co jsi zjistila" polkla Rose
"Seš si jistá, že to nechceš nechat na zítřek je čas večeře." začala Lissa nebyla si jistá jestli by její kamarádka pravdu snesla. Takhle Rose ještě nikdy neviděla.
"To mi je jedno.Chci znát pravdu." pravila Rose a v jejím hlase byla slyšet bolest.
"Potom co jsi odešla, tak jsem na tom byla mizerně až po třech dnech se povedlo Christianovi dostat mě z pokoje ven. Vše jsem mu řekla hned druhý den po tvém odjezdu a on mi vynadal, proč sedím a nic nedělám když ti můžu pomoct. Nechápala jsem ho, ale pak mi řek, že jeho Taša kdysi hledala způsob jak změnit Strigoje spět v Moroje nebo Dhampýra. Ta myšlenka mě povzbudila tak jsem se společně sním dala do hrabání v naší historii. Týden jsme nemohli nic najít, ale poštou nám přišli Taši zápisky a knihy, které nám poslala. Po dlouhém hledání jsme našli zmínku o dívce jménem Asha. Příběh o ní a býval podle všeho jeden z nejznámějších,ale za posledních 500 let se zapomenul. Moc jsme toho o ní nezjistily, ale podle toho co vím zamilovala se do mladého strážce a milovali se tak moc, že když se zněj stal Strigoj zůstala mu část jeho duše."
"Tak jako Dimitrijovi" zatajila Rose dech
"Ano tak jako Dimitrijovi" usmála se Lissa a pokračovala "Asha byla zoufalá, ale měla dar podle knihy měla dar života. Podle všeho když jí její strážce vyhledal použila dar života a z její lásky byl zas Dhampýr."dopověděla a pohlédla na Rose která začala brečet. Vážně takovou Rose neznala. V tu chvíli Lisse došlo, že se v Rose něco zlomilo.
Tak moc Rose milovala Dimitrije, že jí níčilo pomšlení na to,že má naději být zas s ním, že si jí radši ani nechtěla připustit. Protože kdyby se to nepovedlo zabilo by jí to. "Řekni ,že se mi to nezdá" zaprosila Rose se slzama v očích a nechala se Lissou obejmout.
"Nezdá slibuju, že mu pomůžeme. Příjdeme na to jak mu pomoci a zachráníme ho." utěšovala Lissa svou nejlepší kamarádku až Rose usla. Lissa jí jen přikrila dekou a šla k sobě do pokoje.

Rose probudila až Lissa a to jen kvůli tomu aby se nasnídala. Rose vstala a po snídani vyrazila do tělocvičny. Vzala sebou notebook jak jí matka požádala a vyrazila. V tělocvičně na ní už matka čekala a pokynula jí, aby se posadila vedle ní na žíněnku.
"Tak je na čase říct ti o tvém otci" vydechla Janine když si Rose sedla. "Víš seznámili jsme se když jsem měla dělat strážce jeho rodiny byl jen o dva roky starší než já a já mu čas od času dělala osobního strážce. Byl moc hezký a já se zamilovala. On mě podle všeho taky miloval a tak jsme spolu potají chodili, ale pak jsem otěhotněla. Navrhoval aby jsme se vzali měl z tebe moc velkou radost,ale nemohla jsem mu zničit budoucnost a tak jsem odjela."
Rose nemohla uvěřit tomu co viděla a slyšela. Jejího máma byla do jejího otce zamilovaná a podle všeho ho pořád milovala. "Mami to jsem netušila" začala Rose opatrně.
"Rose omlouvám se." vydechla Rosina matka
"Nemáš za co se omlouvat."
"Ale mám. Chtěl tě vídat,ale já to nedovolila. Pochopím když ho budeš chtít poznat a vídat se s ním. Dokonce bych byla ráda." řekla a vzala si od Rose notebook a zapnula ho. "Nedávno jsem mě vyhledal a já mu řekla o tobě a Lisse. Abe Mazur, tvůj otec se zajímá o historii stejně tak jako ty. Ví o éteru víc než kdokoliv koho znám. Nechal ti do tohohle počítače nahrát všechny spisy, i jeho výzkumy a teorie. Máš to rozdělené do několika složek. V knihovně na ploše napiš tam heslo co máš v krabici v dopisu od otce a budeš mít ke všemu přístup." vysvětlila jí Janine a zaklapla notebook "Nikomu, kromě Lissy neříkej o tom co v tom notebooku je. Píší se tam nebezpečné věci a velice cené věci. Tak polož notebook a jdem trénovat"

Trénink byl dlouhý a když Rose s matkou skončila byla celá zpocená a unavená. Bylo už poledne. Rozloučili se a Rose se vrátila zpět na pokoj za Lissou.. Měla dobrou náladu doufala, že v notebooku od otce bude i příběh o Ashe.
Lissa na ní jen udiveně koukala. "Co to je?" zeptala se. Když uviděla Rose jak z krabice od notebooku vyndává dopis.
"Dopis od mího táty. V tom notebooku je celá morojská historie. Všechno zařídil on." vysvětlila Rose a otevřela dopis a začala nahlas číst.

Milá Rosemarie,
je mi líto, že jsem tě neviděl tě vyrůstat. Chci, aby jsi věděla, že neuplyne den abych neuvažoval nad tím jaká jsi a jak vypadáš. Musíš vědět, že tvou matku jsem miloval a miluji i tebe . Tvá matka mi o tobě hodně pověděla. Jsem šťastný, že má dcera je výjimečnou strážkyní a je tak strašně nadaná. Posílám ti notebook dobře ho opatruj jsou v něm informace, které ti pomůžou s rozvíjením tvého pouta s princeznou Vasilisou a mohou i pomoci Vasilise s rozvinutím jejích schopností. Heslo je naděje. Doufám, že ti to udělá radost.Tvá matka mě pozvala na den tvého slibu na akademii. Rozhodl jsem se přijet a poznat tě snad mi odpustíš, že jsem se ti nevěnoval už dřív.

S láskou, Tvůj otec.
Abe Mazur

Rose tekly slzy celé ty roky si myslela, že jí otec nechce a matka si jí pořídila jen díky tomu aby splnila povinnost a rozšířila řady strážců. Mýlila se tak moc se mýlila. Lissa jí objala a zašeptala že to bude v pořádku.
"Lisso zapni prosím notebook je čas zjistit pravdu." zašeptala Rose jenom a odtáhla se.


 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jasmína Jasmína | Web | 20. července 2010 v 11:43 | Reagovat

Takže těch fotek je tam nakonec víc??? To je super! :-)
A ta historie v notebooku... Doufám, že tam najdou něco užitečného!!!

2 Clairek ♥ Clairek ♥ | Web | 26. srpna 2010 v 21:38 | Reagovat

moc pěkná kapitola :) ta povídka je nádherná :) příště mi nepiš takový nesmisly, že je to divný :D

3 Jill Jill | 17. října 2010 v 16:40 | Reagovat

krásné :-D prej jenom: odlož notebook a jdem trénovat....to mi nápadně připomíná moji mamku : odlož notebook a jdi se učit! :-D :-D

4 Lindsay Lindsay | E-mail | Web | 15. listopadu 2011 v 23:58 | Reagovat

Moc dobrý. Těším se na další

5 LussyNda LussyNda | Web | 30. listopadu 2011 v 10:16 | Reagovat

užasna kapitola :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama